Blahočet šupinatý neboli araukarie1 chilská(Araucaria imbricata2 Pav.) jest statný strom až 40 m vysoký, jehož silný, přímý kmen se nahoře přeslenovitě rozvětvuje v rozloženou korunu o rovnovážně rozestálých větvích. Letorosty a mladší větve jsou hustě porostlé kopinatými, tuhými, pichlavými, tmavozelenými jehlicemi.
Neúhledné kvítky jsou jako u našich jedlí, do jejichž příbuzenstva blahočety náležejí, různopohlavné: Prašníkové květy skládají šištice válcovité, podobné jehnědám, květy pestíkové jsou směstnány do šištic vejčitých, velikosti slepicích vajec.
Po opylení vyvinují se z pestíkových květenství kulovaté šišky zvící lidské hlavy, které chovají v paždích dřevnatých šupin podlouhlá semena a když úplně dozrají, což se stává až ve druhém roce, úplně se rozpadávají.
Araukarie chilská jest charakteristickým stromem pro jižní Chile, vytvářejíc na tamějších Andách rozsáhlé, krásné lesy.
Vedle dobrého dřeva skýtá domorodcům olejnatá semena, která jsou o něco větší nežli mandle a lahodně chutnají. Obyvatelé chilští jedí je buď syrová nebo pražená a místy z nich připravují též druh kořalky. V novější době dovážejí semena tato i do Anglie.
Z ostatních 9 druhů araukarií buďtež pouze uvedeny dva: araukarie brasilská (Araucaria brasiliensis Lamb.), rostoucí v pohořích střední a jižní Brasilie, a ar. ztepilá (Ar. excelsa R. Br.), rostoucí na ostrovech Norfolkských (sever. od Nov. Zélandu). Poslednější druh, dorůstající ve své vlasti až přes 50 m výšky, pěstuje se u nás často pro okrasu v kořenáčích. Jestiť velice sličného vzrůstu, anyť větve jeho jsou rozestaveny do pravidelných, nejčastěji 5četných přeslenů.
V době jurské a třetihorní rostly některé druhy araukarií též v Evropě.
1Nazván tak podle indiánského kmene Araukarů, usedlých v Chilských Andech.
2Lat. imbricatus = šupinatý, střechovitě seřazený.