Dračinec obecný (Dracaena1 draco L.) jest mohutný strom až 18 m vysoký, jehož kmen rozvětvuje se na vrcholku v několik silných, často opět mnohonásobně rozvětvených větví, zakončených hustými chocholy úzkých, 4-6 drn dlouhých listů.
Drobné kvítky, sestavené do lat, mají podobné složení jako květy našeho chřestu (Asparagus L.) - náležíť dračinec jako chřest do čeledi rostlin kokoříkovitých (Smilacineae). Plody jsou kulovaté, oranžově zbarvené bobule.
Z trhlin i nářezů kmene a silnějších větví vytéká hnědočervená pryskyřice - dračí krev (sanguis draconis, resina draconis africana), s kterou se druhdy vedl čilý obchod, poněvadž se jí hojně užívalo v lékařství i barvířství. Dnes se jí užívá ovšem v míře daleko menší, vedle dračí krve z rotanu dračího (Calamus draco), hlavně jen ku přípravě rozmanitých pokostů pro malíře, lakýrníky a truhláře.
Zvláštní zmínky zasluhuje však dračinec obecný proto, že velice pomalu roste, dosahuje tak vysokého stáří a tak obrovských rozměrů jako málo jiných stromů. Na ostrově Tenerifě, jednom z ostrovů Kanárských, kde jsou dračince domovem, byl až do roku 1868. strom, jehož kmen, ovšem uvnitř již vyhnilý, měl v objemu asi 15 m. Humbold odhadl stáří jeho na 6000 let. V řečeném roce byl však tento veterán rostlinstva prudkým vichrem vyvrácen z kořene.
Kromě dračince obecného rostou v tropech ještě jiné druhy dračinců, z nichž některé pro sličný vzrůst pěstují se také u nás ve kbelících jako rostliny dekorativní.
---
S dračinci blízce zpřízněny a jim i vnějškem velice podobny jsou kordyliny (Cordyline2), význačné stromy zvláště pro ostrovy Malajské a pro Australii. Kmen jejich jest buď jednoduchý, nebo se rozvětvuje v několik silnějších větví. V obou případech spočívají na samých vrcholcích větví husté chomáče úzkých, dlouhých listů, které visívají často i po odumření ještě dlouhou dobu se stromů jako cáry.
Některé kordyliny dávají mladé výhonky na chutnou zeleninu, proto jim Angličané usedlí v Australii říkají „stromy kapustové" (cabbagetree). Ostatně jsou mladé listy dobrou pící dobytku a ze starších listů možno vyráběti papír a zhotovovati pletiva.
1Z řec. dračice, drak, vzhledem k červené pryskyřici, která se roní z větví a kmene.
2Od řec. kýj, vzhledem k tlustému kořeni některých druhů.
