Křídlok santalový¹ (Pterocarpus²santalinus L. fit.) jest prostředně veliký strom z čeledi rostlin motýlokvětých, mající na tlustém kmeni kůru šedou, rozsedalou, na mladých větvích kůru šedoplstnatou, a střídavé, řapíkaté listy lichozpeřené, složené ze tří nebo 5 široce vejčitých, celokrajných lístků.

Žluté motýlovité květy skládají úžlabní hrozny a dospívají v okrouhlé, jednosemenné nebo dvojsemenné lusky vroubené kolkolem širokým blanitým křídlem.

Křídlok santalový jest domovem ve Vých. Indii, na Ceyloně a na ostrovech Filippinských, kde tvoří samorostlé lesy, místy však jest také pěstován.

Jádro starých kmenů, známé v obchodním světě pod jménem červeného dřeva santalového³ neboli dřeva kaliaturového⁴(lignum santali rubrum) vyniká velikou tvrdostí a značnou tíží, tak že se ve vodě potápí. Jsouc proniknuto pryskyřičnatým, vonným, neškodným barvivem - santalinem, hodí se k barvení cukrovinek, likérův a různých tinktur, ku přípravě prášku na zuby a pod. K těmto účelům se ovšem musí dřevo dříve rozstrouhati a rozemlíti na prášek, jenž se pak v líhu rozpustí.

Kromě toho upotřebuje se červeného dřeva santalového též v barvírnách na barvení vlněných tkanin a kartounů a přidávají ho do červených fermeží a do mořidel, jimiž truhláři napouštějí dřevo na červeno. Poněvadž páleno příjemně páchne, míchají červené dřevo santalové také do kadidla. V lékárnách připravují z tříštiček červeného dřeva santalového, k nimž přimíchali ještě jiná dřeva léčivá, odvar pro čištění krve.

Netřeba snad ani připomínati, že pro svoji tvrdost a pěkné zbarvení dřevo kaliaturové hodí se dobře na vykládání (fournirování) drahocenného nábytku a na jemnější práce soustružnické.

Do Evropy dováží se červené dřevo santalové nejčastěji v polenech 1-1 1/2 m dlouhých a jako lidské stehno silných, jež jsou na povrchu barvy černohnědé, na čerstvém řezu barvy krvavě červené, s černými žilkami.

Z jiných druhů rodu křídloků (Pterocarpus) zasluhují zmínky:

a) Křídlok dračí (Pterocarpus draco L.) - rostoucí v Západní Indii, roní z poraněných míst kůry červenou šťávu, která na vzduchu tuhne v barevnou massu - americkou dračí krev (resina draconis americana). Poněvadž této massy možno upotřebiti jako stavícího prostředku při průjmech, ku přípravě zubních práškův a jako barviva do lihových a terpentýnových fermeží k truhlářským politurám, vede se s ní obchod. Prodává se nejčastěji v tyčinkách, které byly na slunci dobře vysušeny a zabaleny do palmových listů. Do Evropy se však této dračí krve dováží celkem velice málo, anať byla vytlačena podobnou drogou pocházející z rotanu dračího (Calamus draco Willd.), o němž více pověděno v odd. XI.

b) Křídlok lékařský (Pterocarpus marsupium⁵ Mart.), rostoucí ve Vých. Indii, zvláště na předhoří Himalají planě a na Ceyloně pěstován, dává tak zv. malabarské kino (kino malabaricum), které se vyváží do Evropy hlavně z Bombaye. Jest to křehká massa, jež vzniká podobně jako dračí krev ztuhnutím a usušením červené pryskyřičné šťávy, která, jsouc obsažena v dutinách kůry i dřeva, z poraněných míst vytéká. Poněvadž působí jako tannin, užívalo se jí druhdy hojně ku přípravě stavících léků. Dnes ovšem malabarským kinem léky nanejvýš pouze zbarvují a připravují z něho prášek na zuby. Větší měrou užívá se ho k barvení burgundských vín.

c) Také v tropické Africe, zvláště v Senegambii, roste druh křídloků - křídlok ježatý (Pterocarpus erinaceus Lam., Drepanocarpus⁶ senegalensis Nees), který vyměšuje z kůry šťávu podobnou dračí krvi, tuhnoucí v křehkou hmotu - kino africké (kino africanum). Druhdy užívalo se i tohoto kina v evropských lékárnách. Důležitým jest křídlok ježatý také tím, že dává vonné dřevo, uváděné v obchodech pod jmenem růžového dřeva afrického.

Pozn. Tak zv. kino australské pochází z blahovičníků (Eucalyptus), o nichž pověděno v odd. XII.

Nemáte oprávnění psát komentáře.