Thuja occidentalis - zerav západní (túje západní)
Slovensky: Tuja západná
Čeleď: Cupressaceae - cypřišovité
POPIS:
Neopadavý, až 20 m vysoký strom nebo keř. Jeho borka je červenohnědá, odlupuje se v dlouhých a úzkých pruzích. Větévky jsou ploché, vějířovité, listy převážná šupinovité, jen mladé mohou být jehlicovité, všechny jsou přisedlé, pouze 2 až 4 mm dlouhé, bez kresby, často s nápadnými kulovitými až elipsoidními žlázkami. Drobné, vejčitě podlouhlé samičí šištice vyrůstají na koncích větévek, samčí šištice jsou kulovité a jsou sestaveny ze 3 až 6 párů semenných šupin, z nichž pouze střední nesou semena. Šišky jsou podlouhlé, asi 8 mm dlouhé, zprvu zelené, později hnědá a dřevnatějící, šupiny jsou na konci opatřeny drobnými hákovitými výrůstky. Šišky dozrávají v prvním roce. Kvete v IV až V.
ROZŠÍŘENÍ:
Původní je ve východní části Severní Ameriky, kde roste zejména na bahnitých půdách nebo říčních naplaveninách. U nás je běžně pěstován.
JEDY A DALŠÍ OBSAŽENÉ LÁTKY:
V celé rostlině, nejvíce však v mladých výhonech a jehlicích, je přítomno 0,4 až 1 % silice sestávající z vysoce toxického thujonu, pinenu, fenchonu, borneolu, tanacetonu a esteru kyseliny octové. Dále je přítomen glykosid thujin (kvercitrin a pinipikrin), pryskyřice, cukr, třísloviny, kyselina thujigeninová, vosky, silice, kyselina citronová a jiné látky.
Za toxické účinky zeravu je zodpovědný thujon, jenž při dotyku dráždí pokožku, po požití způsobuje zvracení, krvavé průjmy, poškozuje ledviny a vyvolává překrvení malé pánve, důsledkem kterého může u těhotných žen dojít i k potratu. Při těžkých otravách se dostavují křeče, po kterých následuje celková ochablost a bezvědomí, v nejtěžších případech v průběhu půl až několika dní přicházívá smrt.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírají se mladé větvičky (na jaře).
Obsažené látky, viz předchozí odstavec.
Droga působí antirevmaticky, zmírňuje nervové záněty a neurastenie, působí antivirově, za prokázaný se v současnosti má i účinek protinádorový. Zevně se užívá při léčbě bradavic a polypů a působí i protiplísňově. V minulosti se zeravu užívalo jako poměrně účinného, ale také velmi nebezpečného abortiva. Protinádorového účinku zeravu lze v samoléčení jen těžko využít, neboť účinné množství drogy se v tomto případě blíží nebo dokonce překračuje hranici toxicity (takže hrozí těžké otravy, včetně závažného poškození ledvin!).
Připravuje se ve formě odvaru nebo tinktury. Odvar se vaří nejméně 15 minut (během vaření vytěká přinejmenším část toxických látek) a podává se v maximální dávce 5 polévkových lžic denně. Tinktura se užívá výhradně zevně.
POZOR: Protože se jedná o drogu značně toxickou, neměla by v žádném případě být užívána bez dozoru a doporučení odborníka. Zcela kontraindikována je pro těhotné a kojící ženy, pro děti a při chorobách ledvin.
DALŠÍ UŽITÍ:
Lehké, ale pevné, trvanlivé a nesesychavé zeravové dřevo se zejména ve své domovině užívá na stavbu člunů, plotů, pražců, střešních šindelů nebo na vodní stavby (dobře odolává účinkům vody).
PĚSTOVÁNÍ:
V Evropě se pěstuje již od roku 1536 a v současnosti zahrnuje již okolo 140 kultivarů, které se liší vzrůstem (od zakrslých, sotva 40 cm vysokých keřů až po stromy s výškou okolo 20 m), tvarem (např. sloupovité, kuželovité, poléhavé, ...) nebo barvou či tvarem listů (jehlicovité listy či listy v průběhu roku měnící své zbarvení). Jde o velmi nenáročnou rostlinu, která je v našich podmínkách plně mrazuvzdorná a velmi dobře odolává znečištěnému městskému prostředí. Na podmínky není nijak zvlášť náročná, ale lépe poroste ve vlhčí a dobře propustné půdě a na slunném stanovišti. Je možné ji množit semeny, ale vzhledem k tomu, že semena dědí rodičovské vlastnosti jen z asi 10 %, praktikuje se množení výsevem jen u původních druhů, naopak jednotlivé kultivary se množí výhradně vegetativně, a to buď řízky (odebíranými od června až do konce roku) nebo roubováním na přelomu zimy a jara.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Anonym napsal(a) dne 25.4.2015:
zajímalo by mě jestli túje uvolní kořeny toxiny do země a jestli se tak mohou dostat do ostatních rostlin v jejich blízkosti. díky za odpovědˇ
M.Lesák napsal(a) dne 15.1.2014:
Sused ma obvinil, že som mu zničil strešnú krytinu Lexan tým, že na ňu z tuje napadali nejaké lepivé látky. Je to možné?
karel jakoubě napsal(a) dne 23.4.2013:
Dobrý den , mám dotaz ohledně produkce pylu na thujích které jsou pět metrů,v této době jsou tyto stromy plné bílého prachu s jemností mouky, je možné že toto produkují tyto rostliny?.
Josef napsal(a) dne 17.10.2012:
Můžu grilovat maso na dřevu ze zeravu západního?
Nebo mi hrozí otrava?
Děkuji za radu.
- Jířína napsal(a) dne 28.8.2014:
Můžu grilovat maso na dřevu ze zeravu západního?
Nebo mi hrozí otrava?
Děkuji za radu.
Dan Kovář napsal(a) dne 1.9.2011:
Dobrý den, rád bych se zde zeptal, před týdnem nám náš 3,5 letý syn snědl jednu zelenou bobulku z Thuje, druhý den následovalo zhruba 2 denní nepravidelné zvracení a průjmy, z počátku i teplota do 38 stupňů. Mysleli jsme na střevní chřipku, ale až teď jsme si vše spojili s možnou otravou z Thuje, příznaky již pominuly, ale nevím zda si nemáme dělat starosti z možného poškození jater, či ledvin? Pokud máte někdo zkušenost, budu vděčný za odpověď...
Vrba Stanislav napsal(a) dne 1.9.2010:
Dobrý den.
Nemůžu se nikde dočíst,kdy se dají tůje přesazova? Mám 5let a asi 120cm vysoké tři tůje a nutně bych je potřeboval přesadit. Vyhovovalo by mě jaro a postup jak se to dělá, jest-li vtom není nějaký fígl. Díky Standa
- petr napsal(a) dne 21.7.2011:
Nekolik tuji uz jsem presadil. Stare kolem peti let, a asi 180cm vysoke. opatrne jsem je obkopal a i s celou bambuli hliny na korenech pomalu vytahl z diry a posunul po zahrade na nove misto. Novou diru jsem poradne vykropil vodou a celou tuji tam opatrne zasadil aby vrsek korenu s hlinou byl v urovni povrchu. Dal jsem si pozor aby nezuslat kolem korenu zadny vzduch. Zalival jsem prvni tyden kbelikem vody denne. Meli malo svetla a byly moc blizko u sebe. Na novem miste se jim zatim dari. Uz pul roku. Uvidime
Anonym napsal(a) dne 10.6.2008:
Velmi sa mi pacia tieto stranky, vdaka za ich zverejnenie, hlavne za prekrasne farebne fotky, sikovne vyhotovenie stranok a popisy k jednotlivym rastlinkam.
Rada by som vsak podotkla k tuji a poznamke o "prezimovani" tuje v Cechach. Byvam v Kanade, kde su zimy ovela krutejsie, ako v Cechach a na Slovensku, nocne a ranne teploty tu v zime presahuju - 40 stupnov Celsia, ale tuji sa v Kanade dari omnoho lepsie, ako som to mala moznost vidiet na Slovensku. Co to moze sposobovat? Vdaka za odpoved.
Anonym napsal(a) dne 10.6.2008:
Podla "Kompletneho sprievodcu Bylinnymi Liecivami", od C. W. Fetrowa a J. R. Avila, z roku 2000, mlade susene vyhonky tuje pouzivali severoamericky indiani hlavne na liecenie rakoviny. Citujem, z horeuvedenej knihy, zo susenych vetviciek varili z nej caj, 1 kavova lyzicka susenych mladych vetviciek na salku vriacej vody, nechat odstat 10-15 minut a pit 3x denne. Podla horemenovanych autorov, ako dalsie liecive ucinky tuje uvadzaju: AIDS, antiseptikum, rakovina, na ubytok tekutin a na vykaslavanie hlienov z pluc. Dalej upozornuju, ze tuja stimuluje maternicu a moze vyvolat potrat v tehotenstve. Uvadzaju aj jej vedlajsie ucinky po poziti caju z tuje. Homeopaticke ucinky tuje su velmi zname, pripajam jednu z webiek, kde su uvedene jej niektore liecive ucinky ako homeopatikum: http://www.herbs2000.com/homeopathy/thuja.htm
Dakujem za pozornost.
Anonym napsal(a) dne 14.5.2008:
Su plody thuje jedle?
Mam okolo domu vysoky plot z thuje a na konci leta je na nom vela plodov, ci orieskov, neviem ako tie plody spravne pomenovat.
Tiez som si vsimla, ze veverickam tie plodiky velmi chutia, zvyknu ich niektore leta vsetky vyzbierat, jedno leto mi z nich "nechali" zopar, ochutnala som ich, nechutili zle, boli trocha horke, ale nezjedla som ani jeden, pre istotu. Nikde sa neviem dopatrat, ci ich mozem jest, ci vysusene alebo poprazene.
Za odpoved vopred vrele dakujem.
Kamila Kerekšová napsal(a) dne 28.3.2008:
Niekde som čítala, že severoamerickí indiáni používali odvar z tuje na liečenie skorbutu - nedostatku vitamínu C. Je to pravda? A ako sa tento odvar pripravuje?
Tiež som počula, že tuja vylučuje do ovzdušia značné množstvo fytoncídov, chcela by som si túto informáciu overiť.
Ďakujem,
budem čakať na odpoveď.
- Jos. A. Zentrich - bylinář napsal(a) dne 12.5.2008:
Chudáci Indiáni. Chtěl bych pak vidět jejich ledviny. Vnitřní podávání čaje z túje je kontraindikováno! Túje je "na pomezí" jehličnatých a listnatých stromů. Za teplého a slunečného dne 1 ha jehličnatého lesa vyloučí až 40 kg těkavých látek fytoncidního charakteru. U túje přesné hodnoty neznám, ale řádově se to nebude lišit od smrků, jedlí nebo borovic. Protože u nás bývá nejvíce tújí na hřbitovech, lze doporučit chodit často zalévat babiččin hrob a zhluboka dýchat.
