Brayera1 hlistomorná (Brayera anthelmintica2Kth., Hagenia3 abyssinica4 Willd.) jest prostředně vysoký strom, jehož mladší větve jsou posázeny žlutavými chloupky a přetrhované lichozpeřené, až 2 dm dlouhé listy skládají se z 5-15 kopinatých, pilovitých lístků, tak že připomínají listy našeho černého bezu (Sambucus nigra L.), mají však „křídlaté" řapíky jako listy růží.
Pravidelné, dvojdomé různopohlavné, vonné kvítky, podepřené dvěma listeny, jsou sestaveny do bohatých, žláznatě chlupatých, úžlabních lat. Prašníkové květy mají dvojnásobný 5listý kalich, nepatrnou 5plátečnou bílou korunu a 20 - 25 oplodních tyčinek. Květy pestíkové mají též dvojnásobný kalich, jehož vnější lístky po odkvetení značně se zveličují a zčervenají, kdežto koruna jest nepatrná, někdy i docela chybí; na dně číšky sedí 2 pestíky, z nichž dospívají 2 jednosemenné nažky.
Co do složení květů má brayera v naší květeně nejbližší příbuzné mezi řepíky (Agrimonia), s nimiž náleží do čeledi rostlin růžovitých (Rosaceae).
Brayera hlistomorná jest domovem v pohořích Habeše. Květy její, zejména květy pestíkové, obsahují léčivou látku -kossin. Proto se odkvetlá květenství pestíková suší, svazují se šáchorovými listy do válcovitých svazků a prodávají se do lékáren pod jménem kosso neboli kusso (flores kosso, flores brayerae) jakožto osvědčený prostředek proti cizopasným hlistům, zvláště tasemnicím.
1Pojmenována tak ku poctě cařihradského lékaře Brayera, jenž na léčivou její moc první upozornil.
2Slož. z řec. proti + červ, hlíst.
3Ku poctě K. Hagena, něm. botanika, zemřevšího r. 1829 v Královci.
4Lat. abyssinicus = habešský.