Alnus glutinosa - olše lepkavá
Syn.: Betula glutinosa, Alnus vulgaris
Slovensky: Jelša lepkavá
Čeleď: Betulaceae - břízovité
POPIS:
Opadavý strom nebo keř až přes 30 m vysoký, často s více kmeny. Borka zprvu hladká, tmavošedá, později tmavošedá a brázditá. Pupeny stopkaté, červenohnědé, lepkavé. Listy střídavé, řapíkaté, okrouhlé, v mládí lepkavé, na vrcholu tupé nebo vykrojené, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Květy se rozvíjí před rašením listů, jsou jednodomé, samčí uspořádány v jehnědách po 2 až 5, jehnědy až 12 cm dlouhé, štíhlé, převislé, samčí květy převážně 4četné, se 4 tyčinkami, samičí květy v jen asi 5 mm dlouhých jehnědách, které jsou červené, stopkaté, v době zralosti dřevnatějící a vytvářející typické, asi 15 mm velké šištice vytrvávající na stromě obvykle až do jara dalšího roku. Plodem jsou ploché, úzce křídlaté nažky. Kvete v II až IV.
Olše lepkavá začíná plodit ve věku asi 12 let a dožívá se až 100 let. Je to jeden z mála našich stromů, který na promáčených půdách někdy vytváří vzdušné (chůdovité) kořeny.
V kořenových hlízkách olše žijí v symbióze plísně, které jsou schopny vázat vzdušný dusík a obohacovat jeho sloučeninami půdu.
STANOVIŠTĚ:
Lužní lesy, bažiny, břehy, prameniště, na půdách vlhkých až bahnitých, zaplavovaných, hlubokých, humózních, hlinitých, jílovitých, nevápnitých.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR vyjma vyšších poloh hojně (max. roste asi 900 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě, na východě po západní Sibiř a Kavkaz, na jihu i na severu Afriky.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se list (Folium alni), občas i kůra (Cortex alni), obojí brzy z jara. Suší se ve stínu, při umělém sušení za teplot do 40 °C.
Droga obsahuje třísloviny, atrachinony, fytosteroly, flavonoidy a látky triterpenové a fenolové.
Olše působí fytoncidně a svíravě, užívá se při nachlazení, zánětu horních cest dýchacích nebo mandlí (ve formě kloktadla), při průjmech, střevních zánětech, zevně na špatně se hojící rány, spáleniny nebo bércové vředy. Tinktura z kůry působí proti stafylokokům, proti Escherichia coli, Bacillus subtilis i proti některým prvokům. Spaní na olšovém listí mívá příznivé účinky při revmatismu stejně jako koupele končetin v odvaru z olistěných olšových větévek. Rozmačkané čerstvé listy hojí vředy a popraskané bradavky kojících žen.
Listy i kůra se podává nejčastěji ve formě odvaru vařeného po dobu asi 2 minut.
DALŠÍ UŽITÍ:
- Olše zkvalitňuje půdu (viz poznámka výše).
- Vysazuje se podél břehů, které zpevňuje.
- Hodí se i k osázení průmyslových oblastí, neboť snáší i dosti znečištěné ovzduší.
- Olšové, za sucha načervenalé, dřevo je měkké, lehké, ne příliš pružné a velmi odolné vodě. Využívá se k výrobě překližek, rámů, lišt, zápalek a zejména v minulosti se využívalo i při stavbách nejrůznějších vodních děl jako jsou mosty, jezy, splavy apod.
PĚSTOVÁNÍ:
Olše lepkavá bývá často pěstována v parcích v několika okrasných kultivarech s listy žlutými, skvrnitými, dřípenými aj.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Drahomíra Korberová napsal(a) dne 15.8.2013:
.Bydlím u rybníka.Na olších z jara se objevují černí broučci,kteří zřejmě nakladou larvy z kterých posléze vyrostou housenky,které vyžerou olistění a olše vypadá jak,když uschne.Dá se tomu nějak předejít.Jo a začalo to tak,že vedle začala takto velká olše a mě přišlo jak,když to přenesla na ty menší.
jogín napsal(a) dne 21.10.2012:
Zajímal by mě rozdíl mezi dřevem olše lepkavé a zelené. Na čerstvě poraženém velkém stromu jsem viděl široké růžové jádro, po vyschnutí bylo oranžové. Tenčí (15cm) olšové kmínky byly bez jádra, dřevo žlutobílé s množstvím hnědých čárek. Jde o rozdíl mezi druhy?
Ludmila Puchnarová Ludmila Puchnarová napsal(a) dne 15.4.2012:
Je nutné při výsadbě v lese olši oplotit proti okusu zvěří?
Taxus napsal(a) dne 2.8.2010:
Stromy se nemají KÁCET!!!
Sofit napsal(a) dne 29.10.2009:
TYTO ROSTLINY SE OBJEVILY JIŽ V OBDOBÍ TŘETIHOR.Jejich pozůstatky lze nalézt na dole Bílina zachované v hornině.
Petr napsal(a) dne 16.4.2009:
Šištice se používají také v akvaristice pro upravu pH a částečně i na dezinfekci vody. Především při chovu garnel se jejich použití spolu s usušenými lisy dubu a buku doporučuje.
Mirek napsal(a) dne 5.2.2009:
Na Olších se zdržují hejna Čížků lesních ,živí se jejími semeny.Teď jsem v TV v pořadu Sama doma zaslechl , že se dělá léčivý čaj z jehněd olší tak jsem zde hledal jak se dělá, ale na těchto stránkách se dělá jen z listí.Tak nevím ???
Jan napsal(a) dne 5.1.2009:
Je možné množit olši řízkováním?
Jirka napsal(a) dne 22.12.2008:
Zajímá mne, zda může také olše lepkavá zakořenit z jednoletých větviček.
DIDIS napsal(a) dne 30.9.2008:
PŘI HOŘENÍ JE PLYNOVITÁ,VYNIKAJÍCÍ NA UZENÍ.
