Soja¹ mrtnatá (Soja hispida² Moench) vyhání z jednoletého kořene větevnatou, až přes 1 m vysokou lodyhu, která jest i s listy pokryta drsnými chloupky. Dlouze řapíkaté listy jsou trojčetné, podobné listům fazolu.

V úžlabích listů vyrůstají chudé strbouly přisedlých nebo kratičce stopkatých, drobných kvítků barvy bělavé nebo fialové a složení téhož, jaké mají květy fazolu, s nímž soja a všecky ostatní rostliny luštinaté náležejí do čeledi rostlin motýlokvětých (Papilionaceae).

Lusky jsou naryšavěle srstnaté a obsahují po 2-5 kulovatých semenech barvy nejčastěji žluté, hnědé nebo černé.

Jsouc domovem v Číně a Japonsku, soja pěstuje se jako hospodářská plodina po veškeré východní a jižní Asii. Připravujíť z výživných semen jejích rozmanité pokrmy a kořennou, hnědou, hustou sojovou omáčku, která se dováží v neprodušných nádobách i do Evropy, anoť se jí užívá zvláště v Anglii jako pikantního příkrmu k masu.

Také ve střední Evropě, zvláště v Uhrách a Německu, byly konány s pěstováním soje pokusy, které ukázaly, že by byla sice plodinou dosti výnosnou a že by se jí v teplejších polohách dobře dařilo, avšak sklizeň její byla by velice nejistá, poněvadž lusky v chladnějších létech nedozrávají.

Nemáte oprávnění psát komentáře.