Helianthus annuus - slunečnice roční
Slovensky: Slnečnica ročná
Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)
POPIS:
Jednoletá, 30 až 300 cm vysoká, drsně chlupatá bylina. Listy střídavé, řapíkaté, srdčité až trojúhelníkovité, vroubkovaně pilovité, řapíky nekřídlaté. Květní úbory až 30 cm v průměru, okrajové jazykovité květy zlatožluté, trubkovité květy černé, po rozkvětu žluté.
PŮVOD:
Původní v Severní Americe, v ČR často pěstována, občas zplaňuje.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se zejména semeno (Semen helianthi), někdy i okvětí (Flos helianthi).
Semena obsahují až 45% oleje, dále bílkoviny, glyceridy, steroly, fosfolipidy, karotenoidy, organické kyseliny (citrónová, vinná, chlorogenová), lecitin a provitamin A. V květech a stejně tak i v listech je obsažen flavonoid quercimeritrin, kumarínové glykosidy, triterpenové saponiny, karotenoidy, antokyany, třísloviny, cholin, xantofyly, solantová kyselina, betain, helianthin a minerální látky.
Slunečnicový květ snižuje horečku, vylepšuje trávení, snižuje pocení, stimuluje činnost jater, zevně léčí hnisavé kožní afekce, záněty a zapaření. V lékařství se slunečnicové tinktury užívá při malárii, tuberkulóze a při žilních chorobách. Slunečnicová semena v množství 2 až 4 čajové lžičky denně zlepšují ostrost vidění.
Květ se podává ve formě prášku (asi 5 g denně) nebo ve formě nálevu či ve formě tinktury (2x až 4x denně po 25 až 40 kapkách).
DALŠÍ UŽITÍ:
Ze semen se vyrábí slunečnicový olej, který obsahuje vysoký podíl nenasycených mastných kyselin (zejména kyselinu linoleovou a olejovou).
PĚSTOVÁNÍ:
Slunečnice se pěstuje v řadě odrůd, které se liší zejména výškou rostliny. Existují i odrůdy plnokvěté a vytrvalé. Rostlina vyžaduje slunné stanoviště a výživnou půdu (neuškodí občasné přihnojování). Množí se semeny, která se sází na jaře do hloubky asi 2,5 cm, pro ranější kvetení je třeba rostliny předpěstovat pod sklem a na venkovní stanoviště pak semenáčky přesadit na jaře.
Komentáře
V červenci slunce nenechavé
na obloze jak oheň plane,
na co pohlédne, rádo spálí.
Jen slunečnice tuží svaly
ke slunci svůj krk natahuje,
celé dny za ním kormidluje,
neboť připlula z Ameriky,
kde rostou banány a fíky.
U nás je jinak – fíků není,
zem zbrocená je krůpějemi
tvrdé lopoty na vinici.
A tak se pyšné slunečnici
nakonec k zemi skloní hlava.
Je podzim, listí opadává
a slunečnice plody ztrácí…
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.