Kotrboul maloplodý (Phytelephas1microcarpa2 Ruiz et Pav.) připomíná vnějškem obrovskou kapradinu, an vyhání přímo z kořene nebo ze zcela nízkého pně trs sličných, lichozpeřených, až 5 m vysokých listův o četných, čárkovitě kopinatých lístcích.
Z paždí některých listů vyrůstají posléze bohatá květenství, zahalená s počátku do blanitých pochev, a to na některých rostlinách květenství prašníková, na jiných květenství pestíková.
Květenství prašníková podobají se válcovitým, namnoze hadovitě zprohýbaným jehnědám a skládají se z přečetných, hustě směstnaných, přisedlých, libovonných kvítků, které mají nepatrné, pohárkovité, v několik cípů rozdělené okvětí a v něm veliký počet tyčinek.
Květenství pestíková skládají se z 6-12 květů směstnaných do strboulu. Každý kvítek má dvojité bílé okvětí: vnější, složené ze 3-4 lístků úzkých a krátkých, vnitřní složené z 5-10 lístků delších. Na dně vnitřního okvětí sedí kulovatý, nejčastěji 4pouzdrý semeník sužující se v dlouhou čnělku, která jest na vrcholku rozeklána ve 4 úzké blizny z okvětí vyčnívající. Mimo to jsou pod semeníkem vetknuty nepatrné, jalové tyčinky.
Po opylení vyvinou se z pestíkových strboulů, jichž jedna rostlina vytváří vždy několik, kulovaté složené plody zvíci lidské hlavy i větší, až 12 kg těžké, které stojí s počátku přímo, posléze se však tíží svojí sklánějí a leží pak obyčejně na samé zemi. Každý tento obrovský plod skládá se ze 6-12, nejčastěji 4pouzdrých, ale někdy též pouze 1-2pouzdrých, dohromady stlačených a spolu srostlých ořechů posázených dřevnatými hrboly. Ořechy obsahují po 1-4 semenech velikosti koňských kaštanů až slepicích vajec, na povrchu hnědých, hladkých a žilkovaných, uvnitř bílých.
Vzhledem ke složení květův a plodů tvoří kotrbouly přechod od rostlin pandanovitých k palmám. Většina botaniků řadí je však nyní mezi palmy.
Kotrboul maloplodý roste s příbuzným kotrboulem velkoplodým (Phytelephas macrocarpa R. et P.) - který má vzrůst palmovitý, an vytváří peň až několik m vysoký a na něm teprve nese hustý koš lichozpeřených listů - ve vlhkých stinných pralesích tropické Jižní Ameriky, zejména v Ecuadoru a v poříčí řeky Magdaleny v Kolumbii.
Oba druhy poskytují domorodcům po způsobu kokosovníků ve svých plodech, dokud nedozrály, občerstvující mléko, které později ztuhne v chutné jádro (semeno). Posléze však, když plody úplně dozrály, ztvrdnou jejich semena tak velice, že se k jídlu více nehodí. Za to jsou pak cenným materialem soustružnickým, z něhož možno zhotovovati jako z pravé slonoviny manžetové knoflíky, rukojeti k holím a jiné drobné předměty; a poněvadž se dá material tento dobře barviti, možno jím též padělati korále a tyrkysy.
Ze všech těchto příčin dovážejí ztvrdlá semena kotrboulů pode jménem kamenných ořechů nebo rostlinné slonoviny také do Evropy. V obchodním světě jich rozeznávají dvě odrůdy, jež nazývají podle přístavních měst, z nichž se vyvážejí: sabanilla a guayaquil; prvé, pocházející hlavně z kotrboulu maloplodého, jsou menší a jemnější, druhé, pocházející většinou z kotrboulu velkoplodého, jsou větší, ale nikoli tak jemné.
V naší říši zpracují nejvíce slonoviny ve Vídni, ve Slezsku a v Čechách.
Pozn. V novější době počínají do Evropy dovážeti na výrobu knoflíků a jiného soustružnického zboží také tvrdá semena některých palem, zejména z rodu Coelococcus3, jenž jest blízkým příbuzným ságovníků (Metroxylon). V obchodním světě říkají těmto semenům - která bývají tak veliká jako jablka, jsou zhora smáčknutá, pupkovitě vtlačená a vězí v šupinatém krunýři - „austrálské nebo polynesské ořechy", poněvadž je přivážejí z některých ostrovů Polynesie rozložených východně od Australie, zejména z ostrovů Fidži a Tahiti.
O soustružnickém zpracování tvrdých skořápek kokosovníku (Cocos nucifera L.) a plodů piassavy (Attalea funifera Mart.) učiněna již zmínka.
1Slož. z řec. rostlina + slonovina.
2Slož. z řec. malý + plod.
3Slož. z řec. dutý + semeno, vzhledem k tomu, že semena mají pupkovitě dovnitř vtlačenou dutinu.
Komentáře
v názvu máte myslím chybu - maloplodý není "macrocarpa", i dále v článku máte "microcarpa".
Jinak pěkné počtení.
Zdraví Radka Jandová
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.