Škumpa fermežová (Rhus vernicifera¹DC.) jest strom, řidčeji keř, jehož lichozpeřené listy, složené z 5-7 vejčitých, celokrajných lístků, připomínají poněkud listy vlašského ořechu, a květy shodují se co do složení celkem s květy škumpy koželužské (Rhus coriaria L.), která jest popsána v oddíle IX. Proto možno na tomto místě o složení květů pomlčeti. Plody jsou bezšťávné peckovice.

Škumpa fermežová jest domovem v Číně a Japonsku, kde roste dílem planě, dílem jsouc pěstována.

Zasluhuje zmínky ze dvou příčin: Že náleží k nejjedovatějším rostlinám na zemi, anyť už pouhé výpary ze stromu mohou prý býti člověku nebezpečny, a že poskytuje světoznámý japonský lak.

Japonský lak, vynikající neobyčejnou tvrdostí, krásným leskem a naprostou neporušitelností - an vzdoruje netoliko změnám teploty a vlhkosti, nýbrž i kyselinám - připravuje se z klejopryskyřičné šťávy, kterouž jsou větve i kmen škumpy fermežové proniknuty. Aby co nejvíce této šťávy ze stromu dostali, činí Japonci a Číňané do kmene a větví mělké zářezy, v nichž pak šťáva zvolna se hromadí, tak že třeba ji pak pouze lžicí vyškrabati a sebrati. Při této práci třeba býti velice opatrným, poněvadž čerstvá šťáva jest nad míru ostrá a může způsobiti na kůži bolestné vředy. Sbírání šťávy provádí se od jara až do podzimu, k čemuž dlužno poznamenati, že šťáva sbíraná v létě jest mnohem lepší nežli šťáva jarní. Nasbíraná šťáva střádá se do dřevěných, asi 4litrových kbelíků a v těch dodává se do čistíren, kde z ní - procezujíce ji plátnem nebo japonským papírem - odstraní všecky příměšky. Takto vyčištěna přichází pak do obchodu ve způsobě šedé syrupovité massy - pravého japonského laku.

Na konec dlužno poznamenati, že také v Sev. Americe roste druh škumpy, která dává výborný lak. Jest to škumpa smrdutá (Rhus vernix L., Rh. venenata DC.), předch. druhu velice podobná, jejíž čerstvá, velice ostrá šťáva jakož i žluté dřevo zapáchají zdechlinou.

Nemáte oprávnění psát komentáře.