Taxus baccata - tis červený
Syn.: Taxus communis
Slovensky: Tis obyčajný
Čeleď: Taxaceae - tisovité
POPIS:
Pomalu rostoucí, často vícekmenný, až 20 m vysoký keř nebo strom. Borka tenká, odlupující se v tenkých šupinách, zprvu načervenalá, později hnědošedá. Jehlice čárkovité, 20 až 35 mm dlouhé a asi 2 mm široké, na vrcholu zašpičatělé, na bázi v kratičký řapík zúžené, opadávající ve stáří 4 až 10 let. Květy jednotlivé, vyrůstají v úžlabí jehlic, samčí kulovité, 3 až 4 mm v průměru, žluté, samičí jen 1 až 2 mm velké, zelené, podobné listovým pupenům. Semena obklopena červeným dužnatým míškem o průměru 8 až 10 mm. Kvete v III až IV.
Tis se dožívá stáří okolo 300 let, jen zřídka více.
STANOVIŠTĚ:
Jako podrost v listnatých lesích, na půdách humózních, čerstvě vlhkých, zásaditých (zejména vápnitých), stanoviště stinné (špatně snáší rychlé změny intenzity světla.)
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR roztroušeně až vzácně, nejvíce v pahorkatinách až podhorských oblastech. Celkově roste v Evropě od Britských ostrovů až po Karpaty a pobaltské republiky, na severu po jih Skandinávie, na jihu převážně jen v horách (v Alpách do nadmořských výšek až 1400 m), vyskytuje se hlavně v oblastech teplého oceánského proudění s mírnými zimami. Dále roste na severu Afriky, na Kavkaze a v Malé Asii.
JEDY:
Vyjma míšku obalujícího semena a dřeva je celá rostlina prudce jedovatá. Obsahuje směs přibližně 10 jedovatých pseudoalkaloidů souhrnně pojmenovaných jako taxin, jehož obsah v jehlicích se pohybuje od 0,6% do 2% (nejvíce jej obsahují v lednu, nejméně v květnu). V mladých výhoncích, kůře a semenech je dále přítomen alkaloid milosin, trochu efedrinu, glykosid taxatin a taxakatin, rhodaxanthin, lykopin, seaxanthin, sacharosa, rafinosa, kyselina gallová, hořčiny, bisflavonoidy (skiadopitysin, kyaflavon), steroly a jiné látky.
Otravy tisem se projevují zvracením, bolestí žaludku, průjmem, křečemi, slabým pulsem, v těžších případech i bezvědomím, po němž může následovat smrt. Vzhledem k tomu, že taxin se velmi rychle vstřebává z trávícího ústrojí, může smrt přijít doslova během několika minut po požití rostliny. V případě otravy je nezbytně nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc.
Tis je jedovatý i pro řadu zvířat, např. pro koně, mezka, skot, ovce, prasata, drůbež aj., naopak pro hmyz a většinu divokých ptáků je tis zřejmě zcela neškodný (někteří ptáci pojídají míšky a šíří semena trusem).
LÉČITELSTVÍ A LÉKAŘSTVÍ:
Dříve byl tis používán proti vzteklině, střevním parazitům, proti hadímu uštknutí a zejména jako prostředek vyvolávající potrat. V současnosti jsou však tisové drogy považovány za zastaralé a značně nebezpečné.
Z jehlic tisu se vyrábí cytostatikum taxol, jenž se užívá např. při karcinomu vaječníku, prsu či plic.
JINÉ UŽITÍ:
Tisové dřevo, které je tvrdé, pružné a trvanlivé, bylo v minulosti užíváno k výrobě luků, kuší, nožů a hřebenů, napuštěno černou barvou bylo pod názvem německý eben užíváno při výrobě nábytku, kořenovými dýhami se vykládaly truhlářské výrobky, používalo se na výrobu příborů, některých dechových hudebních nástrojů, píp atd. Protože v současnosti již není tis ani zdaleka tak běžný, jak býval v minulosti, je i jeho dřevo nyní užíváno spíše výjimečně.
PĚSTOVÁNÍ:
Tis bývá velmi často pěstován v parcích a to v několika kultivarech, které se liší tvarem (sloupovitý či široký vzrůst, převislé větve atd.), délkou jehlic či barvou míšek (cv. Lutea se žlutou míškou). Je možné jej tvarovat a vzhledem k tomu, že roste velmi pomalu, udržuje si daný tvar po mnoho let. Vyhovuje mu stinné umístění a dobře snáší i městské znečištěné ovzduší. Půda by měla být čerstvě vlhká, zásaditá a humózní. Množí se semeny nebo koncem léta stonkovými řízky, což je u okrasných forem jediný možný způsob množení.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Milan Procházka napsal(a) dne 25.6.2014:
Dobrý den, mám několik okrasných keřů tisu na zahradě, která je nejen okrasná, ale i užitková. Při sečení trávy se samozřejmě neubráním tomu, aby se mezi trávu, která jde následně na kompost nedostalo jehličí či menší větvičky tisu. Je nějaké a případně jak velké riziko, že se přes kompost, který je následně dán na záhon přenese jed do rostlin užitkové zahrady - salát, ředkvičky, kedlubny, rajčata, okurko apod. ? Děkuji za odpověď.
- Sylvia napsal(a) dne 23.7.2014:
Preboha.
Pocula som podobnu hovadinu, ze chlpky z vnutra sipok, ak ich neodstranime, sa po zjedeni mozu zapichnut do srdca a mozeme na to umriet :D
Pripadne, ze tvrda voda sposobuje oblickove kamene :D
Tom napsal(a) dne 14.1.2014:
POZOR na TIS. Je opravdu VELMI JEDOVATÝ. Zabil nám kamaráda...
- rayen napsal(a) dne 7.10.2014:
nechcem ti to pripomínať, ale čo sa vlastne stalo?
Josef Pavlis napsal(a) dne 8.4.2013:
Chci se jen zeptat zda tis obecný zákonem chráněný?Děkuji.
- Terka napsal(a) dne 10.6.2013:
Ano, ve volné přírodě je chráněný.
Pelíšková Petra napsal(a) dne 23.6.2011:
Dobrý den, prosím pěkně je na tento jedovatý strom zejména plody při rozkousnutí nějaká vakcína či očkování ? Jedná se mi o to, že na zahradě máme tento strom nahánějící hrůzu z toho, že naše roční holčička v domění, že se jedná o bonbonek, jedovatou kuličku rozkousne... Je nějaká možnost jak dítě ochránit... Není možné ji uhlídat aby kuličku nerozkousla... Velice děkuji za Vaši odpověď Petra
- PaedDr. Jiří Roth napsal(a) dne 1.1.2012:
Pokud dítě sní míšek tisu, není prakticky žádné nebezpečí, protože \"semeno\" projde trávicím traktem a člověku neublíží, za to získá klíčivost. Naučte dítě, aby neochutnávalo žádné části různých bylin a stromů dříve, než mu to dovolí rodič.
øz napsal(a) dne 27.12.2010:
kráááááááásný strom
xawer napsal(a) dne 31.8.2010:
Prosím můžete mi poadit s jednou věcí?Máme na zahradě jeden tis červený a bude to asi samec Protože neměl kuličky. jenže jsem pod ním našel semenáček tisu.A ještě jedno bydlíme v ulici kde jak jsem si všiml je celkem dost plodných tisů.Poradíte prosím??
díky
- rayen napsal(a) dne 6.10.2014:
a s čím teda treba poradiť?
Kometa napsal(a) dne 5.2.2010:
Micka: voní nám květy a pojídáme plody. Ovšem jen těch rostlin, které květy a plody mají, tzv. rostlin krytosemenných. Sníst plod tisu můžete jak chcete, ale nikdy se vám to nepodaří, jelikož žádné nemá. To co u tisu velmi nápadně připomíná plody, jsou tzv. nepravé plody. Jelikož vznikají jiným způsobem než pravé plody krytosemenných rostlin, proto je plodem nenazýváme.
Nic méně, i u nahosemenných rostlin, se poměrně běžně používá termín květ, i když to taktéž není úplně přesné. Není teda úplně chybou, říct že nahosemenná rostlina kvete, i když říct, že má plody, je chybou hrubou. Hříčka českých termínů.
Kania Petr napsal(a) dne 19.9.2009:
Tis se může dožít i 2000 let a néé pouze 300 let
Kateřina Procházková napsal(a) dne 18.6.2009:
Jen poupravím informaci, která se zde objevila. Je zde napsáno, že kvete v III až IV. Tis červený je nahosemenná rostlina, takže nemá květy ani plody.
- Micka napsal(a) dne 16.12.2009:
Tak nevim, co touto poznámkou bylo teda myšleno, že by rostliny nekvetly a neměly plody - tak co nám tedy voní a co z rostlin často konzumujeme?!
