Kajaput1 menší (Melaleuca2 minor Sm.) jest vždyzelený keř nebo stromek mající střídavé, úzce kopinaté, v krátký řapík súžené, celokrajné listy.
Z úžlabí listů vyrůstají stopkaté husté klasy bělostných kvítků, od nichž dostalo se rostlině malajského jména „kajuputi", t. j. bílý strom.
Květy mají podobné složení jako květy myrty (Myrtus communis L.), do jejíhož příbuzenství kajaput náleží.
Po odkvetení osy klasů se prodlouží a na vrcholku jejich vyrostou listy.
Plody jsou mnohosemenné tobolky otvírající se třemi chlopněmi.
Kajaput je domovem ve Vých. Indii a na ostrovech Molluckých, kde od dávných dob užívají odvaru z jeho listů proti chorobám.
Mladé větvičky, listy i plody kajaputu jsou proniknuty libovonnou, palčivou silicí kafrovitého zápachu - olejem kajaputovým (oleum cajaputi), kterýž z nich možno destillací v podobě světle zelené kapaliny vytáhnouti. V lékárnách přidávají olej kajaputový do léků proti žaludečním křečím a doporučují ho proti bolesti zubů i proti hluchotě. V rakouské farmakopoei však se více neuvádí.
Kromě toho užívá se oleje kajaputového zároveň s kafrem k zapuzování molů, zvláště v živočišných sbírkách.
Hlavním tržištěm oleje kajaputového jest město Makassar na Celebesu. Převážná část veškeré výroby tohoto oleje spotřebuje se ovšem v Orientě, zejména v britské Indii.
1Malajské jeho jméno
2Slož. z řec. černý + bílý, vzhledem k tomu, že kmen stromku jest na spodu černý, mladší větve a květy však jsou bílé.
