Kamelie1 čajová neboli sasankva2 (Camellia sasanqua Thbg.), jsouc nejbližší příbuznou čajovníku čínského (Thea chinensis L.) a známé kamelie japonské (Camellia japonica L.), i u nás v kořenáčích často pěstované, má křovitý nebo stromkovitý vzrůst, střídavé, krátce řapíkaté, vejčité, pilovité, vždyzelené listy a sličné květy podobného složení, jakého jsou květy obou uvedených rostlin příbuzných.
Skládajíť se z 5listého kalichu, pravidelné 5plátečné, u pěstovaných rostlin však mnohoplátečné, bílé koruny, mnoha krátkých tyčinek a svrchního semeníku, z něhož dospívá trojpouzdrá tobolka obsahující v každém pouzdře po jediném semenu.
Kamelie čajová jest domovem v Japonsku a Číně, kde ji ještě s několika jinými druhy, na př. s kamelií olejodárnou (Camellia oleifera Abel.), k. peckatou (C. drupifera Lour.), k. japonskou (C. japonica L.) a j. hojně pěstují, neboť všecky dávají semena, z nichž možno lisovati dobrý olej.
Olejem kameliovým, jenž u většině vlastností se shoduje s olejem olivovým, mastí v Japonsku, v Číně i v jiných zemích asijských pokrmy, mažou si jím vlasy a přidávají ho do mýdel.
Kromě olejnatých semen dává kamelie čajová libovonné květy, jež v Číně přimíchávají do čaje, aby dostal jemnější aroma. Uhlí ze dřeva kameliového přidávají prý často do proslulých japonských laků.
1Linné ji tak pojmenoval ku poctě jesuity Jiřího Kamela, rodáka moravského, jenž navštívil v 17. století Japonsko a napsal spis o ostrově Luzoně.
2Japonské její jméno.