Galeopsis tetrahit - konopice polní
Slovensky: Konopnica napuchnutá
Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)
POPIS:
Jednoletá, 50 až 120 cm vysoká bylina. Lodyha větvená, chlupatá (zejména pod uzlinami) s červenými žlázkami, na uzlinách ztlustlá. Listy řapíkaté, čepel vejčitě kopinatá až vejčitá, zubatá, chlupatá. Květy v 8 až 16květých, hustých lichopřeslenech, které jsou v počtu 2 až 8 nad sebou. Kalich dvoupyský, trubka chlupatá, koruna rovněž chlupatá, bílá, žlutavá nebo růžovofialová až růžová, na bázi středního laloku dolního pysku bledě žlutá skvrna s purpurovou kresbou. Kvete v VII až X.
Konopice polní vznikla zřejmě křížením konopice pýřité a konopice sličné, přičemž se počet chromozómů zdvojnásobil.
STANOVIŠTĚ:
Světlé lesy a jejich okraje, lesní mýtiny a paseky, příkopy, křoviny, meze, rumiště, okolí lidských sídel, pole, preferuje půdy sušší, lehčí, zásadité i kyselé.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR hojně na celém území, celkově roste v Evropě na západě od Irska, Velké Británie a Islandu, na východě po Ukrajinu a evropskou část Ruska, na jihu do Itálie vyjma nejjižnějších částí a severního Balkánu a na severu ve Skandinávii až za polární kruh. Zavlečena byla do Severní Ameriky.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se kvetoucí nať, která se suší ve stínu, za umělého sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C. Droga je známa také pod lidovými názvy litevské koření, litevský čaj nebo souchotinové koření.
Obsahuje kyselinu křemičitou a křemičitany, třísloviny, neutrální a kyselé saponiny, hořký glykosid, trochu silice, pektinové látky, vosk, pryskyřice, cukr, éterické oleje, flobafen a minerální látky.
Droga podporuje regeneraci organizmu (zejména ve vazivové tkáni), napomáhá hojení v oblasti plic (katar dýchacích cest), sliznic i na pokožce, rozpouští hleny, působí močopudně a protizánětlivě, podporuje rozpad močových kamenů, reguluje krevní tvorbu, takže ji lze jako pomocného léčiva použít např. při leukémii nebo chudokrevnosti, osvědčila se i při otocích či bolestech v oblasti sleziny, zejména v minulosti se konopice užívalo při léčbě plicní či střevní tuberkulózy.
Podává se obvykle ve formě odvaru (2 čajové lžičky drogy se přelijí 1/4 l vařící vody, luhuje se 10 minut, pije se 3x denně, odvar možno dosladit medem), ale i ve formě prášku, jenž se užívá buď ústy nebo se šňupe. Při léčbě tuberkulózy se doporučuje brát mléčný odvar. Na špatně se hojící rány se aplikuje zevně ve formě obkladu.
