Ficus carica - fíkovník smokvoň

Čeleď: Moraceae - morušovníkovité

Rod

Ficus zahrnuje asi 700 až 1000 druhů, které rostou zejména v tropech a subtropech.

Popis:

Rychle rostoucí, opadavý keř nebo šlechtěný statný strom, některé odrůdy rostou v plazivé formě. Strom v přírodě dorůstá obvykle výšky 3 až 5 m, někdy i 10 m. Listy dlanité, nepravidelně laločnaté, se 3 až 5 laloky, tvaru takového, že biblickému Adamovi mohl skutečně dobře posloužit k zakrytí pohlaví. Květy drobné, ve velkém množství nahloučeny uvnitř plodenství (tzv. sykonium), šlechtěné smokvoně kvetou 2x až 3x do roka. Plodem je dutá kulovitá nebo hruškovitá bobule, na samičích rostlinách v podobě jedlých fíků, na samčích rostlinách vznikají obvykle nejedlá plodenství, tzv. kaprifíky. Samčí rostliny mají v sykoniu dvojí květy, prašníkové a krátcečnělečné neboli hálkové, ve kterých probíhá vývoj jediného opylovače samičích rostlin, kterým je stehnatka (žlabatka) Blastophaga psenes: Tato drobná vosička klade na jaře svým dlouhým kladélkem vajíčka do semeníku kaprifíků. Z vajíček se líhnou samci i samice, kteří hned po narození ještě uvnitř fíku kopulují. Samci po té hynou a samice vylézají ven a kladou vajíčka do pravých fíků, které při tom zároveň opylí. V závislosti na typu květů a jejich vztahu k opylení a tvorbě plodenství se smokvoně rozdělují do 3 skupin:

1. Adriatická skupina - plodenství se vyvíjí i bez opylení a netvoří nažky.
2. Smyrenská skupina - plodenství se tvoří jen po opylení stehnatkou a má nažky.
3. Skupina San Pedro - plodenství jarní úrody se tvoří partenokarpicky (bez oplodnění), pro druhou úrodu je třeba opylení.

Rozšíření:

Pochází pravděpodobně z Přední Asie, ale dnes se pěstuje od západního Středozemí až po severovýchodní Indii a Čínu a také v Austrálii. Patří k nejstarším kulturním rostlinám, zprávy o jeho pěstování pochází z doby více než 3000 let před n.l. Mezi největší producenty fíků patří v současnosti Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, Turecko, Alžírsko a Kalifornie. V Čechách se pěstuje již od dob Karla IV.

Užití:

Čerstvé fíky obsahují asi 80% vody, provitamín A, malé množství vitamínu C, vitamín B2, bílkoviny, aminokyseliny, draslík, pektiny, organické kyseliny, vlákninu, fermenty, slizy a 20 až 26% sacharidů. Čerstvé fíky se nedají přepravovat na větší vzdálenost, proto se konzervují sušením. Sušené fíky obsahují až 75% sacharidů, 6% bílkovin, asi 1% tuků a jsou takřka bez vitamínu C. Fíky se pojídají čerstvé nebo sušené, z čerstvých fíků se připravují džusy, kompoty, saláty, marmelády, vína, likéry, pojídají se plněné různými náplněmi (sýrem, šunkou apod.), sušené fíky se plní např. ořechy, výborné jsou i kandované fíky. Upražené fíky se užívaly s přísadou čekanky jako náhražka kávy, tzv. fíková káva. Dále se dřeva smokvoní, které je měkké a velice trvanlivé, užívá ve stolařství, v minulosti se z něj vyráběly rakve pro mumie.

Léčitelství:

Při léčení se užívá výhradně plodů.
Obsažené látky, viz. předchozí odstavec.
Fíky působí především projímavě (např. namočené do olivového oleje a snědené v počtu 4 až 12 ks), mohou se užívat jako kloktadla nebo prsní čaje (při kašli, angíně či bolestech v krku lze použít např. mléčný odvar nebo hustý fíkový extrakt), jsou močopudné, ve formě kašovitých obkladů se užívají na nehojící se rány či abscesy (např. 100 g rozemletých fíků s přídavkem 2 čajových lžiček prášku z jitrocele lze použít na nehojící se rány).
Informace v tomto odstavci čerpány z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.

Pěstování:

• Teplota: Od jara do podzimu (tj. od posledních do prvních mrazíků) možno pěstovat venku nejlépe na teplém místě, v zimě vyhovují teploty lehce nad bodem mrazu. Na jaře nutno zvykat rostlinu na venkovní umístění postupně. V nejteplejších oblastech ČR lze zkusit některé zvlášť odolné odrůdy pěstovat celoročně venku, ale je nutné zajistit dobrou ochranu proti mrazům.
• Umístění: Skleník, byt, balkón, zimní zahrada, přes léto venku, slunné místo, nejlépe u jižní stěny domu.
• Zálivka: V době růstu a nasazování plodů má být zálivka bohatá,v době dozrávání plodů množství vody poněkud omezit, aby plody nepraskaly. V zimě, kdy rostlina shodí listy, nutno zálivku omezit na minimum. Po skončení období klidu zálivku i výživu obnovit, při přehnaném hnojení však porostou hlavně listy, méně už plody.
• Přesazování: Každým rokem na podzim. Substrát nemá obsahovat vysoké dávky dusíku, má být dobře propustný, výživný, s vyšším obsahem jílu a pH od 6 do 7,8.
• Množení: Vegetativně řízky 20 až 30 cm dlouhými, které se řežou z jednoletého dřeva. Řízky se řežou v pozdní zimě a ukládají se po ošetření kyselinou indolylmáselnou na 4 týdny do vlhkého písku nebo pilin při pokojové teplotě. Možno množit i hřížením nebo štěpováním, v případě hřížení bude rostlina plodit již dalším rokem.
• Sklizeň: Plody raných odrůd dozrávají za 80 až 100 dní, pozdní odrůdy za asi 125 dní od opylení. Smyrenské odrůdy dávají až 3 úrody do roka. Někdy uzrávají na rostlině dva druhy plodů: Jedny dozrávají z plůdků, které na rostlině přezimovaly a ty dozrávají v létě a jsou větší a říká se jim "breba". Druhý druh plodů je z běžného roku, dozrávají na podzim, jsou bohatší, ale méně šťavnaté. Plody určené k sušení se nechávají na stromě přezrát, trhají se, až když stopky vadnou. Nejvyšší úrody smokvoně dosahují asi v 7. roce života.

Smokvoň v Českém herbáři z roku 1899:

Fík (smokvoň, Ficus) jest keř nebo malý stromek s větvemi, z mládí huňatými; listy jsou srdčité, troj až pětilaločné, různotvarné. Květy drobounké. Roste v Levantě a v jižní Evropě, kdež po celý rok skoro kvete; u nás pěstuje se v zahradách.

Mnohé druhy, jež rostou v Indii, v Africe a Americe, obsahují hojnost šťávy mléčné, z které se dělá kaučuk, neboli klí elastické. Fíky ode dávných časů jsou známy co lék obměkčující; ovoce to však musí býti řádně sušeno, barvu musí míti jasnou a býti měkké.

V mléce neb ve vodě močené fíky mírní bolesti zubní.

Odvar octový z fíků užívá se proti kašli; osutiny u dítek zaženou se, uvaří-Ii se fíky a pije-li se jícha teplá. Nejlépe působí tento nápoj: fíky, datle, lekořice, ječmen, vaří se a nechají vychladnouti, načež se to pije.

Proti kašli a nemocím plicním radí se požívání fíků.

Na listí fíkovém objevují se všice, jež vytékající šťávou se obalí a pak co lak do obchodu pod jménem šelaku se dostanou.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostliny rodu Ficus:
Ficus benjamina Fíkovník plačící	Ficus elastica Fíkovník pryžodárný

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy