Ficus carica - fíkovník smokvoň

Slovensky: Figovník obyčajný

Čeleď: Moraceae - morušovníkovité

 

POPIS:

Rychle rostoucí, opadavý keř nebo šlechtěný statný strom, některé odrůdy rostou v plazivé formě. Strom v přírodě dorůstá obvykle výšky 3 až 5 m, někdy i 10 m. Listy dlanité, nepravidelně laločnaté, se 3 až 5 laloky, tvaru takového, že biblickému Adamovi mohl skutečně dobře posloužit k zakrytí pohlaví. Květy drobné, ve velkém množství nahloučeny uvnitř plodenství (tzv. sykonium), šlechtěné smokvoně kvetou 2x až 3x do roka. Plodem je dutá kulovitá nebo hruškovitá bobule, na samičích rostlinách v podobě jedlých fíků, na samčích rostlinách vznikají obvykle nejedlá plodenství, tzv. kaprifíky. Samčí rostliny mají v sykoniu dvojí květy, prašníkové a krátcečnělečné neboli hálkové, ve kterých probíhá vývoj jediného opylovače samičích rostlin, kterým je stehnatka (žlabatka) Blastophaga psenes: Tato drobná vosička klade na jaře svým dlouhým kladélkem vajíčka do semeníku kaprifíků. Z vajíček se líhnou samci i samice, kteří hned po narození ještě uvnitř fíku kopulují. Samci po té hynou a samice vylézají ven a kladou vajíčka do pravých fíků, které při tom zároveň opylí. V závislosti na typu květů a jejich vztahu k opylení a tvorbě plodenství se smokvoně rozdělují do 3 skupin:

  1. Adriatická skupina - plodenství se vyvíjí i bez opylení a netvoří nažky.
  2. Smyrenská skupina - plodenství se tvoří jen po opylení stehnatkou a má nažky.
  3. Skupina San Pedro - plodenství jarní úrody se tvoří partenokarpicky (bez oplodnění), pro druhou úrodu je třeba opylení.

Plody se objevují 2x do roka po jednom nebo i více v paždí listů, někdy kauliflorně (= vyrůstají z několik let odpočívajících pupenů umístěných přímo na kmeni). Dužina může být bílá, fialová, černá nebo červená, velikost plodů se dle odrůdy pohybuje od 1 do 9 cm.

 

ROZŠÍŘENÍ:

Pochází pravděpodobně z Přední Asie, ale dnes se pěstuje od západního Středozemí až po severovýchodní Indii a Čínu a také v Austrálii. Patří k nejstarším kulturním rostlinám, zprávy o jeho pěstování pochází z doby více než 3000 let před n.l. Mezi největší producenty fíků patří v současnosti Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, Turecko, Alžírsko a Kalifornie. V Čechách se pěstuje již od dob Karla IV.

UŽITÍ:

Čerstvé fíky obsahují asi 80% vody, provitamín A, malé množství vitamínu C, vitamín B2, bílkoviny, aminokyseliny, draslík, pektiny, organické kyseliny, vlákninu, fermenty, slizy a 20 až 26% sacharidů. Čerstvé fíky se nedají přepravovat na větší vzdálenost, proto se konzervují sušením. Sušené fíky obsahují až 75% sacharidů, 6% bílkovin, asi 1% tuků a jsou takřka bez vitamínu C. Fíky se pojídají čerstvé nebo sušené, z čerstvých fíků se připravují džusy, kompoty, saláty, marmelády, vína, likéry, pojídají se plněné různými náplněmi (sýrem, šunkou apod.), sušené fíky se plní např. ořechy, výborné jsou i kandované fíky. Upražené fíky se užívaly s přísadou čekankyjako náhražka kávy, tzv. fíková káva. Dále se dřeva smokvoní, které je měkké a velice trvanlivé, užívá ve stolařství, v minulosti se z něj vyráběly rakve pro mumie.

LÉČITELSTVÍ:

Při léčení se užívá výhradně plodů.
Obsažené látky, viz. předchozí odstavec.
Fíky působí především projímavě (např. namočené do olivového oleje a snědené v počtu 4 až 12 ks), mohou se užívat jako kloktadla nebo prsní čaje (při kašli, angíně či bolestech v krku lze použít např. mléčný odvar nebo hustý fíkový extrakt), jsou močopudné, ve formě kašovitých obkladů se užívají na nehojící se rány či abscesy (např. 100 g rozemletých fíků s přídavkem 2 čajových lžiček prášku z jitrocele lze použít na nehojící se rány).

PĚSTOVÁNÍ: 

  • Teplota: Od jara do podzimu (tj. od posledních do prvních mrazíků) možno pěstovat venku nejlépe na teplém místě, v zimě vyhovují teploty lehce nad bodem mrazu. Na jaře nutno zvykat rostlinu na venkovní umístění postupně. V nejteplejších oblastech ČR lze zkusit některé zvlášť odolné odrůdy pěstovat celoročně venku, ale je nutné zajistit dobrou ochranu proti mrazům.
  • Umístění: Skleník, byt, balkón, zimní zahrada, přes léto venku, slunné místo, nejlépe u jižní stěny domu.
  • Zálivka: V době růstu a nasazování plodů má být zálivka bohatá,v době dozrávání plodů množství vody poněkud omezit, aby plody nepraskaly. V zimě, kdy rostlina shodí listy, nutno zálivku omezit na minimum. Po skončení období klidu zálivku i výživu obnovit, při přehnaném hnojení však porostou hlavně listy, méně už plody.
  • Přesazování: Každým rokem na podzim. Substrát nemá obsahovat vysoké dávky dusíku, má být dobře propustný, výživný, s vyšším obsahem jílu a pH od 6 do 7,8.
  • Množení: Vegetativně řízky 20 až 30 cm dlouhými, které se řežou z jednoletého dřeva. Řízky se řežou v pozdní zimě a ukládají se po ošetření kyselinou indolylmáselnou na 4 týdny do vlhkého písku nebo pilin při pokojové teplotě. Možno množit i hřížením nebo štěpováním, v případě hřížení bude rostlina plodit již dalším rokem.
  • Sklizeň: Plody raných odrůd dozrávají za 80 až 100 dní, pozdní odrůdy za asi 125 dní od opylení. Smyrenské odrůdy dávají až 3 úrody do roka. Někdy uzrávají na rostlině dva druhy plodů: Jedny dozrávají z plůdků, které na rostlině přezimovaly a ty dozrávají v létě a jsou větší a říká se jim "breba". Druhý druh plodů je z běžného roku, dozrávají na podzim, jsou bohatší, ale méně šťavnaté. Plody určené k sušení se nechávají na stromě přezrát, trhají se, až když stopky vadnou. Nejvyšší úrody smokvoně dosahují asi v 7. roce života.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Jana Ráblová napsal(a) dne 22.8.2010:
Mám Fíkovník 5 let ze zahradnictví Kruh a fíkovník mi nerodí - čím ho mám hnojit?

  • dana napsal(a) dne 27.2.2011:
    ja mam taky fíkonvík z kruhu asi tři roky a taky neplodi ani nekvete.tak nevim co snim.

Kallivana napsal(a) dne 8.6.2009:
kZdravím. Mám smokvoň (fikus carica) přivezenou ze zahrady ve Francii asi 7 let.Vloni měla jeden plod a letos má 3 fíky.Nepovšimla jsem si,že kvete,ani jsem nikde nenašla obrázek květu,takže nevím,jak vypadá.Rostlinu mám jen jednu, uvnitř domu u okna, takže nevím, jak byla opylena.Co mě ale trápí víc je to,že jí náhle začaly flekatět listy,pak se zkroutí a odpadnou.Je to škůdce, nebo špatná zálivka?Děkuji za příspěvky.

Ota Beran napsal(a) dne 20.4.2009:
Ficus carica už léta pěstuji na zahradě v Benešově u Prahy. Pravidelně plodí a zimu přežívá pod krytem. Viz: http://www.bmprofit.cz/fikovnik.html

Dr Jiří Josífko napsal(a) dne 18.4.2009:
V textu jsou úplné nesmysly. Pokud jde o podnebí Prahy, neviděl jsem žádný druh Ficus carica, který by zde zmrzl, sem tam vysoký keř namrzne na koncích větví asi jako hortenzie.
V odrůdách a klonech je hodně nepřehledných údajů, musí si to každý vyzkoušet sám. Pěstuji řadu odrůd už více než 60 let, přivezl jsem zplaněné fíkovníky z oblasti Znojma, několik druhů /?/ z Budapešti, další z celé oblasti Středozemního moře. Nejlépe je najít si na některém z kvarnerských ostrovů / které jsou nejsevernější, Krk, Ráb, Lošinj, Selba, Cres atd. / výtečně plodící strom /keř a přivézt si řízky. Jednak od zelených jednak od modrých. V některých sklenících z první republiky jsou rostliny, které skvěle plodí / např. v Semčicích /, to je mimořádně kvalitní zdroj. Neměl jsem možnost vyzkoušet druhové názvy fíkovníků z USA, ale berte v ČR řízky od pěstitele jako nejlepší cestu / podle mne /.Všechno je u fíků náhoda / viz mé články o záhadách fíkovníků u evangelistů - prokletí fíkovníku Ježíšem, vykládané vždy jinak /. Já zasazuji letos nejlepší fíkovník letos jako doplněk k bazénu, k tomu cedry, jižní typy borovic zmenšované vyštipováním a nemrznoucí nízké asparágusy.Jo a pak yuky,některé jsou nádherné.

  • Vera Pavlikova napsal(a) dne 8.5.2009:
    Dobry den, vcera jsem si privezla ze zahradnictvi Chladek v Praze -Stresovicich stromek fiku - Ficus Carica, je to stromek vysoky asi 170 cm, ma 17 plodu a je v kvetinaci, chtela jsem si neco o pestovani precist na internetu a z odpovedi jsem pochopila,ze vlastne nevim ,co dal.Mam ho presadit do kvetinace nebo na zahradu, kvetinac by mohl byt na terase,ktera je orientovana na jih,ale co s nim v zime? Nemame ani jednu studenou mistnost.Kdyz ho zasadim do zeme ke stene domu orientovanou na zapad, nezmrzne mi?
    Navic nevim, jestli tento druh se opyluje sam,jak to zjistim? Sice jsou na nem plody,ale co kdyz ho privezli odnekud,kde maji vosicku, samozrejme jsem se v zahradnictvi ptala a ta slecna mi rekla,kdyz to ma plody,tak vosicku nepotrebuje.Bydlim na Praze 6,ale jsme v udolicku,kde je chladneji,nez ve vnitrni Praze.Moc dekuji za odpoved a preji hezky den Vera Pavlikova

Jaroslava Nová napsal(a) dne 15.10.2008:
Další informace které jsem nalezla - ověřené informace. http://www.ireceptar.cz/detail-clanku/fikovnik-smokvon.html

Přidat komentář