Juniperus communis - jalovec obecný

Slovensky: Borievka obyčajná

Čeleď: Cupressaceae - cypřišovité

 

POPIS:

Neopadavý, dvoudomý, pomalu rostoucí, až 10 m vysoký keř nebo strom rozmanitého tvaru (kuželovitý, sloupcovitý, rozložitý, často s více kmeny). Borka šedá až hnědočervená, podélně brázditá, tenká, snadno se odlupující. Jehlice v 3četných přeslenech, 1 až 1,5 cm dlouhé, na svrchu žlábkovité, s bělavým proužkem, opadávají ve věku 3 až 4 roky. Samčí květy 4 až 5 mm velké,vejcovité, žluté, samičí cca 2 mm velké, zelené. Plody (jalovčinky) kulovité, 6 až 10 mm v průměru, zprvu zelené, později modré až černé a ojíněné, dozrávají po 2 letech, 3. rokem opadávají. Kvete v IV až V.

STANOVIŠTĚ:

Pastviny, skaliska, okraje a světliny borových, dubových nebo březových lesů, vřesoviště, rašeliniště, stanoviště slunné, na půdách suchých nebo střídavě vlhkých, písčitých, často málo výživných, obvykle nevápnitých.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR dříve poměrně hojně od nížin po nižší horské polohy, v současnosti roztroušeně až vzácně. Celkově roste v mírných a subtropických oblastech severní polokoule, v teplých krajích však jen v horách.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírají se plody čili jalovčinky čili Fructus juniperi a to v době plné zralosti, tedy na podzim 2. roku, když jsou zbarveny do modra. Suší se v tenkých vrstvách na suchém a vzdušném místě. Vedle plodů se v době od podzimu do zimy sbírá i dřevo, jehož účinek je však slabší nežli plodů.
Droga obsahuje asi 0,5 až 2% silice (např. pinen, terpinolen, kamfen, kafr, borneol, geraniol, sabinen aj.), asi 30% sacharidů (glukosa, fruktosa), asi 9% pryskyřice, katechinové třísloviny, flavonoidy, hořčinu juniperin, leukoanthokyaniny, vitamín C, organické kyseliny, soli vápníku a draslíku, kaučuk, terpinol, prchavý olej aj.
Jalovec působí výrazně diureticky a zároveň antisepticky, takže bývá využíván při zánětlivýchchorobách močových cest nebo při zadržení tekutin v těle (jalovcová silice zrychluje zpracování tekutin v ledvinách). Vedle toho při vnitřním použití zlepšuje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání a pomáhá při revmatismu. Vnitřní užití jalovce je však poněkud problematické, neboť vedle příznivých účinků zároveň poněkud dráždí ledviny. Zevně se užívá na bolestivé klouby či při bolestech páteře (zvyšuje prokrvení pokožky a působí hojivě).
Vnitřně se podává buď ve formě nálevu z drcených jalovčinek (1 čajová lžička jalovčinek na šálek vody se přivede k varu a nechá se 10 až 20 minut luhovat, podává se 2x denně, nejdéle však po dobu 6 týdnů) nebo se podávají přímo syrové plody (při revmatismu se podává první den 3x denně 1 jalovčinka, druhý den 3x denně 2 jalovčinky atd. atd. až 21. den 3x denně 21 jalovčinek a pak se jde zpět tak, že se naopak každý den jedna jalovčinka ubírá, při poruchách trávení se vrací zpět 15. den, tedy při dávce 3x denně 15 jalovčinek. První kůra by měla být aplikována nejvíce 1x za rok, druhou (menší) kůru lze brát 2x ročně. Zevně se jalovec aplikuje nejčastěji ve formě masti nebo oleje.
POZOR: Jalovec by nikdy neměli užívat lidé, kteří mají nebo v minulosti měli nemocné ledviny a dále kojící a těhotné ženy (jalovec pravděpodobně podporuje děložní stahy). Nikdo by jej pak neměl užívat dlouhodobě, tedy déle než 6 týdnů. Podle některých autorů rovněž zhruba u 30% nemocných sennou rýmou se po jeho užití objevují různé, zejména kožní alergické reakce. Vzácně se může vyskytnout i alergie projevující se bolestí ledvin. V takovém případě je třeba terapii okamžitě ukončit a ani v budoucnosti ji raději již nikdy neopakovat.

DALŠÍ UŽITÍ: 

  • Jalovčinky se užívají jako koření zejména ke zvěřině, ale i k dalším pokrmům nebo při uzení masa (zlepšují trávení a potlačuje nadýmání, což může být docela užitečné, že?)
  • Z jalovce se vyrábí řada alkoholických nápojů, jako např. jalovcová, borovička a zřejmě nejznámější z nich je gin, jenž "vynalezl" v 17. století holandský lékař Franciscus Sylvius, když se snažil vyrobit močopudnou tinkturu. Jalovcový olej se také přidává do některý aperitivů (např. do jeneveru)
  • Jalovcové vonné a velmi odolné dřevo se používá v řezbářství, v minulosti se z něj vyráběly i hole a dýmky. 

PĚSTOVÁNÍ:

Pěstuje se v několika kultivarech lišících se zejména vzrůstem a celkovým tvarem. Jalovci vyhovuje slunné stanoviště a spíše písčité, suché, málo výživné půdy. Množí se semeny nebo řízky. Pokud chcete sklízet i jalovčinky, musíte zasadit jak samčí, tak i samičí rostlinu.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Magdalena Westman napsal(a) dne 16.7.2010:
Lidi, řekněte mi někdo,prosím, kde sehnat jalovec obecný a další věci obecné. V zahradnictvích mi říkají, že ty obecné podoby dnes již neseženu, jen nějaké kultivary a ty já nechci.
Díky za radu
Magdalena Westman

  • PETR napsal(a) dne 4.9.2010:
    Dobrý den, kultivary z této rostliny nejsou moc vhodné k pěstování, k originálu mají sice velmi blízko a taky jsou lépe pěstovatelné, ale original je jenom jeden, tento druh obecné dřeviny, není problém sehnat, samozhřejmě existují a to v hojném počtu, zkuste si sazenici vyhledat pomocí internetového zahradnictví, stejně tak jsem uspěl i já, pořídil jsem tříletý, stromek za necelých 200,-kaček.....

  • Lenka napsal(a) dne 18.4.2015:
    Nejlépe vydloubnout tam, kde jej jich hodně a nechat vyrůst na zahradě. Jako lokalitu můžu doporučit Bačův vrh u Rožnova. Je jich nahoře celý lesík, ale pozor - ujme se jen tehdy, když ho zasadíte přesně tak, jak rostl původně- co se týká světových stran, jinak máte smůlu. Hodně štěstí!
    Pokud nechcete dloubat, pak je ideální namnožit řízky -najdete tamtéž!!! Jak se množí řízky najdete na těchto stránkách.

Jolana Knezekova napsal(a) dne 2.5.2010:
Moj syn ma v zahrade veliky jalovec.Sused,vo svojej zahrade oddelenej cestou pestuje hrusky.Tvrdi,ze im jalovec skodi aziada syna,aby jalovec vytal,lebo snizuje plodnost hrusiek.Sused ma v ich blizkosti zasadene tuje,nemozu mat prave tie skodit hruskam?Za odpoved Vam vopred dakujem:Jolana Knezekova Bratislava.

  • Eliška napsal(a) dne 3.11.2011:
    dobrý den, bohužel soused má pravdu! rez hrušňovou způsobuje JUNIPERUS! (nejčastěji sabina). THUJA NENÍ hostitelem této choroby. Potýkám se s touto problematikou velmi často. Mnozí si myslí opak. Ale NENÍ TO TAK!:)

  • Tereza napsal(a) dne 10.9.2012:
    Zasadili jsme vedle thují hrušku a chytla hned cosi, asi rez hruškovou -tedy trpí tím, co asi hruška Vašeho souseda. Jiné stromky to nemají.Jalovec náš domácí druh (obecný nebo jiný) bohužel v širokém okolí není.Takže to má nejspíš z thují.V knize Zdravá zahrada od Ing.Vlašínové je, že hrušky trpí touto rzí, pokud je v blízkosti CIZOKRAJNÝ jehličnan (tedy třeba thúje).Jak to je z jalovcema, to nevím.Píše také, že je možné tento vliv neutralizovat vysazením (asi mezi hrušku a thúje) pelyněk.Takže pan soused pravdu nemá a měl by si zamést před vlastním prahem asi..

  • Anonym napsal(a) dne 10.9.2012:
    Jalovec obecný je již ohrožený druh, tak nechápu, proč by ho měl někdo kácet, protože si soused něco vymyslí.V ČSR je jeho domovina stejně jako pro hrušku, nevím, proč by se neměli snášet.Tady u nás rez hruškovou má každý na hruškách, protože jsou tady všude samé cizokrajné jehličnany, co si je lidé navysazují.

  • Tereza napsal(a) dne 10.9.2012:
    Připojuji příspěvek z jiných I-net.stránek:

    O jalovci obecném se v poslední době mluví více v souvislosti se rzí hrušňovou. Jedná se o náš domácí druh, který byl zatím jen popelkou v sortimentu pěstovaných okrasných stálezelených. Není tak pěkný jako jeho pěstované variety. Rod jalovec obecný (Juniperus communis) není mezihostitelem pro rez hrušňovou, která nám začala v posledních letech decimovat hrušně v zahradách. Věřím, že se možná už našel někdo ,kdo mu věnoval více pozornosti právě z tohoto důvodu.

    Pro úplnost: Jalovec čínský - Juniperus chinensis + jeho variety a jalovec chvojka - Juniperus sabina se svými varietami k nám onu rez hrušňovou přivlekly.

Daniela Cepková napsal(a) dne 28.5.2009:
Dotaz: Co dělat, když jalovec reziví?

Petr Malý napsal(a) dne 25.3.2009:
Juniperus comunis je velmi vhodná dřevina na tvorbu Bonsají,je však velmi nutné znát metody správného střihu a tvarování,i za malé peníze v zahradním centru lze získat nádherné rostliny,za které lze velmi získat a to jak citově,tak i finančně.

Komentáře   

Aleš K
# Není náhodou jalovec obecný chráněnýAleš K 2016-05-27 21:05
a to celoročně a navíc všechny jeho části, tedy i sbírání plodů. Takže dloubejte..., ostatně, kdo v této zemi nekrade, že?!
Odpovědět
natka
# prosím!natka 2016-01-14 15:12
prosím co se z Jalovce sbíra?? :o
Odpovědět

Přidat komentář



Facebook