Tak zv. mastix americký pochází z vinobobuneboli pepřovce obecného (Schinus1 molle2), ztepilého, vždyzeleného stromku nebo keře o převislých, tenkých, prutovitých větvích, které jsou hustě porostlé lichozpeřenými, mnohojařmými listy a na jaře nesou bohaté laty drobných květů.
Kvítky jsou dvoudomě mnohomanželné a mají toto složení: 5dílný kalich, 5plátečnou, pravidelnou, žlutavě bílou korunu, 10 tyčinek a svrchní semeník sedící na žláznatém terči; na vrcholku semeníka dělí se čnělka ve 3 silná ramena.
Plody jsou kulovaté, posléze červené peckovice zvíci hrachových zrnek. Pod lesklou slupkou obsahují olejnatou dužninu, ve které vězí jednosemenná pecka.
V soustavě rostlinné náleží Vinobob do čeledi prostoplátečných rostlin ledvinovníkovitých (Anacardiaceae), k nimž náležejí z rostlin u nás známějších na př. škumpy a ruj.
Roste v Andách, jsa porůznu rozšířen zvláště v Chile a Peru, odkudž zasahuje až do Mexika. Pěstují jej však i v jiných teplých zemích, v Evropě - jako strom okrasný - nejvíce v Řecku.
Kromě mastiku, který z kůry jeho vytéká ve způsobě vonné, na vzduchu tuhnoucí pryskyřice a v Americe se doporučuje jako prostředek počistivý, skýtá Vinobob ještě jiný užitek: Lepkavou, ostrou šťávu z listů páchnoucí fenyklem a prášek z rozemleté, usušené jeho kůry dávají na rány a vředy; mizou z mladých větví potírají provazy a lana, aby byly trvalejší; z bobulí připravují lahodný opojný nápoj chicha - zejména v Chile oblíbený - a v Řecku jich chudý lid upotřebuje jako pepře ku kořenění jídel.
1Tímto jménem rozuměli ve starověkém Řecku řečík mastikový (Pistacia lentiscus L.). Linné je přenesl na tento americký strom, poněvadž dává mastix jako řečík.
2V Peru nazývají tento strom molli nebo mulli.
