Sevlák1 cukrový (Sium sisarum L.) jest jako předcházející vytrvalá bylina okoličnatá, shodující se u většině vlastností se sevlákem šírolistým neboli požírem (Sium latifolium L.), jenž u nás roste místy ve stojatých vodách a vlhkých příkopech. Vyhání z hlavního kořene, který jest ověšen zdužnělými, jako prst tlustými kořeny vedlejšími, přímou, až 1 m vysokou, lysou, větevnatou lodyhu s listy jednoduše lichozpeřenými, o postranních lístcích kopinatých, pilovitých a o konečném lístku vejčitém; hořejší listy lodyžní jsou však pouze trojčetné.
Drobné, bílé kvítky normálního složení rostlin okoličnatých skládají složené okolíky opatřené obalem i obalíčky.
Plody jsou podlouhlé, s boků smáčknuté, podél žebernaté dvojnažky věnčené na vrcholku nepatrnými zuby kališními.
Sevlák cukrový pěstují od dávných dob pro dužnaté, sladké kořeny zvláště v Číně a Japonsku. Ale také v Evropě jej znali už za doby Římské veleříše a dosud jej v některých zemích, na př. v Porýnsku, sejí.
Kořeny pojídají se jako chutná, výživná a snadno stravitelná zelenina. Druhdy doporučovali je též v lékařství, zvláště těm, kteří trpěli chorobami plic. V Číně a Japonsku je suší, až úplně ztvrdnou, neboť v tomto stavu dají se mnohem déle uchovati nežli syrové. Také z nich v některých krajinách připravují zvláštní druh kořalky, anebo z nich dobývají cukru, jehož obsahují 6-8%·
Poznámka. Vedle sevláku cukrového pěstují v Číně neméně hojně sevlák ninsi (Sium ninsing Thbg.), jehož léčivý kořen (radix ninsi) vydává se často mylně za kořen všehoje pravého (Panax ginseng C. May.), o kterémž více pověděno mezi rostlinami lékárnickými (v odd. V.).
1Souvisící s lat. silaus, jímž Plinius rozuměl nejspíše celer.
Komentáře
prosím o zaslání semen sevláku cukrového.
Děkuji.
Lubomír Minařík
Hakenova 293
533 54 Rybitví
mobil : 721509354
sháním tuto rostlinu do bylinné čajové směsi, neumíte mi prosím poradit?
Zatím se mi totiž nedaří nalézt prodejce.
Předem vám moc děkuji za případnou radu.
KL
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.