Carum carvi - kmín kořenný (kmín luční)
Slovensky: Rasca lúčna
Čeleď: Apiaceae - miříkovité (okoličnaté)
POPIS:
Dvouletá, 30 až 100 cm vysoká bylina. V prvním roce vytváří růžici přízemních, pochvatě řapíkatých listů, s lístky čárkovitými, 2x až 3x peřenosečnými. Ve druhém roce vyrůstá řídce větvená, hladká až jemně rýhovaná lodyha. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou řapíkaté, s lístky v 8 až 12 jařmech postavených kolmo k vřetenu listu. Horní lodyžní listy jsou menší a jsou přisedlé na širokých pochvách. Okolíky jsou složeny z 8 až 11 okolíčků, každý s 15 až 18 květy, obaly i obalíčky chybí. Drobné květy jsou bílé, výjimečně růžové. Plodem je dvounažka 3 až 5 mm dlouhá. Kvete v V až VII.
STANOVIŠTĚ:
Louky, pastviny, meze, okraje cest, kamenité svahy, preferuje půdy čerstvě vlhké až vlhké, na živiny bohaté.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR téměř po celém území s různou hustotou výskytu, nejvíce v oblasti pahorkatin a podhůří, méně zřejmě v nížinách a v horských oblastech. Celkově roste takřka v celé Evropě vyjma Středozemí, dále na severozápadě Afriky, na Kavkaze, ve střední Asii, na Sibiři, na Dálném Východě, v severním Íránu, v Afghánistánu, v Mongolsku, v severozápadní Číně, v Himaláji, druhotně zavlečen do Severní i Jižní Ameriky a na Nový Zéland.
LÉČITELSTVÍ:
Sbíranou částí je plod. Obsahuje silici (3 až 7%), zejména karvon a limonen. Plody se sbírají když zhnědnou a začínají dozrávat, tedy v červnu až srpnu. Po sběru se nechají zaschnout.
Droga povzbuzuje činnost žaludečních a střevních šťáv, zmírňuje nadměrnou plynatost a snižuje křeče hladkých svalů. Karvon má dále bakteriostatický účinek a vnitřně působí proti parazitům. Nadužívání silic v droze obsažených však může vést k poruše jater a ledvin.
Užívá se buď ve formě nálevu (2 lžičky rozmačkaných plodů na šálek, pije se 2x až 3x denně) nebo přímo žvýkáním celých plodů (asi 3 g denně) nebo jako prášek na špičku nože proti nadýmání, žaludečním křečím, nechutenství a jiným poruchám trávení. Kmín rovněž zvyšuje vylučování mléka a podporuje vykašlávání při nemocích dýchacích cest.
DALŠÍ UŽITÍ:
Hojně se kmínu užívá jako koření a také při výrobě likérů. Mladé lístky je dále možno přidávat jako mírně aromatizující zeleninu do salátů či omáček. Kmínu se na našem území užívá již od středověku.
PĚSTOVÁNÍ:
Pěstované odrůdy kmínu mají oproti plané formě větší plody s menší opadavostí. Nejlépe se mu daří na čerstvě vlhkých a hlubokých půdách s vyšším obsahem vápníku.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Filip napsal(a) dne 16.6.2015:
Nesnáším gaye tohle je o rostlinacha ne o gaych ježiši ty lidi jsou hloupý -.-
šimon bartoš napsal(a) dne 16.6.2015:
miroslavo souhlasim nevim proc se mi smejou tak se mi libi kluci no a :( lide sou hlopi az nektere vyjimky
Šimon Bartoš napsal(a) dne 7.5.2015:
Kmín je velice krásná rostlina. Jsem fotograf. Lidé mě moc nemají rádi protože jsem gay ale mé fotky obletují celý svět. Kmín je velice účiná a krásná rostlina. Všem doporučuji. S láskou Šimon Bartoš. Lásky moje :*
- Miroslava Klimová napsal(a) dne 30.5.2015:
Lidí se vždycky starají o to, o co nemají. A velké věci jim unikají. Tak to je, bylo a bude. Mirka
jozef napsal(a) dne 28.1.2009:
Kmin velmi uvolnujuco posobi v zmesi podbela.Caj ma lahku chut.
