Ločidlo čertovo lejno (Ferula¹ asa² foetida³ L., Scorodosma⁴ foetidum Bge) jest vytrvalá, statná bylina z čeledi rostlin okoličnatých (Umbelliferae). Ze silného, řepovitě ztloustlého kořene vyrůstají v prvních létech pouze veliké, 3-4kráte trojené peřenodílné listy přízemní, složené z lístkův a úkrojků podlouhle kopinatých. V pátém roce vyžene rostlina přímou, 1-3 m vysokou a při tom někdy jako lidské rámě silnou květonosnou lodyhu, která nese podobné listy jako jsou listy přízemní, ale ovšem čím výše tím menší, posléze na pouhé pochvy zredukované, a rozvětvuje se v četné větve zakončené složitými okolíky drobných kvítků.

Dokud jest květonosná lodyha mladá, jest zahalena do blanitých pochev a připomíná poněkud zelnou hlávku; když trochu povyrostla, podobá se květenství karfiolu - tak hustě jsou kvítky směstnány. Teprve později se jednotlivé osy květenství prodlužují a rostlina nabude vzhledu, jak jest znázorněna na obr. 307. Rostouc velice rychle, lodyha nemá dlouhého věku: po 6-7 týdnech již hyne.

Mnohomanželné nebo jednodomé, nejčastěji žluté květy mají totéž složení jako květy jiných okoličnatých, na př. mrkve nebo kmínu.

Plody jsou vejčito-podlouhlé dvojnažky hnědé barvy, hořké chuti a česnekového zápachu.

Ločidlo čertovo lejno jest domovem v západní Asii, zejména v Persii, kde vytváří místy - na př. v okolí Chorassanu, Heratu a Chivy - rozsáhlé houštiny zvláštního vzezření.

Kořen jeho jest proniknut mléčnatou tekutinou, která zapáchá odporně česnekem, odporně chutná a na vzduchu tuhne v hnědou klejopryskyřičnou drogu - čertovo lejno (gummi-resina asa foetida). U tuzemců jest tato smrdutá, Evropanům protivná hmota velice oblíbena jakožto přísada k rozmanitým pokrmům a jakožto vyhlášený lék ve všelikých nemocech. Proto několikráte do roka rostlinu opatrně nařezávají, zvláště v hořejší části kořene, odhrabávajíce zemi až vrchol kořene se obnaží, aby se z ní co nejvíce mléčnaté šťávy vyronilo a čertova lejna vytvořilo. Z jediné rostliny možno prý tímto způsobem vytěžiti této drogy až 1 kg.

Do obchodu přichází asa foetida ve větších nebo menších zrnkách anebo v kusech nepravidelně uhnětených, které daleko tak nezapáchají jako ve stavu přirozeném, čerstvém. Druhdy doporučovala se asa foetida jako osvědčený lék v chorobách nervů, zvláště proti křečím a hysterii. Dnes však jest už lékem zastaralým, čím dále tím více zapomínaným.

Na konec budiž připomenuto, že kromě ločidla čertova lejna rostou v Asii ještě jiné druhy ločidel a rostlin jim příbuzných, namnoze dosud málo prozkoumaných, které dávají též drogy čertovu lejnu podobné. Buďtež z nich uvedeny alespoň tyto:

Ločidlo galbanorodé neboli galbaník (Ferula galbaniflua Bois), statná okoličnatá bylina rostoucí ve střední a sev. Persii. Z poraněných míst celé rostliny vytéká jako u rostliny předcházející mléčnatá šťáva, která tuhne v klejopryskyřičnou hmotu nepříjemného zápachu a hořké chuti, nazývanou v lékárnách a drogueriích galbanum (gummi-resina galbanum). Do obchodu přichází tato droga v drobných, bělavých nebo nažloutlých, průsvitavých zrnkách voskového lesku, anebo v tmavších hrudách. V lékárnách jí přidávají do rozmanitých náplastí.

Moračina obecná (Ferula opoponax⁵ Spr., Opoponax chironium⁶ Koch) jest statná jihoevropská umbellifera, příbuzná s pastinákem (Pastinaca sativa L.), jejíž řepovitě ztloustlý kořen roní z poraněných míst klejopryskyřici, druhdy i v našich lékárnách pod jménem opoponax hojně užívanou.

Nemáte oprávnění psát komentáře.