Oslizák líbezný (Aegle1 marmelos2 Corr.) jest nízký stromek o tlustém, někdy jen asi 1/2 m vysokém kmeni a bohaté koruně, jejíž trnité větévky nesou střídavé, řapíkaté, trojčetné listy složené z vejčitě kopinatých, pilovitých lístků.
Bělavé, vonné květy, sestaveny do chudých, úžlabních nebo konečných vrcholíků, mají opadavý, zvonkovitý, 3-5zubý kalich, 3-5 odstálých korunních plátků, mnoho tyčinek a svrchní, válcovitý, mnohopouzdrý semeník s paličkovitou bliznou.
Plody jsou kulovaté, libovonné bobule zvíci pomorančů, s nimiž i v tom se shodují, že v tvrdé, tlusté „slupce“ obsahují sliznatou, žlutavou dužninu a v té větší počet velice hořkých semen.
Vzhledem ke složení květův a plodů řadí se Oslizák k rostl. citroníkovitým (Aurantiaceae).
Jest domovem v jižní Asii, kde tvoří místy samorostlé lesy a také se tam hojně pěstuje.
Ze sladké, poněkud mdlé dužniny plodní, která rozkrájena a usušena změní se v tvrdou, průsvitavou hmotu, připravují občerstvující nápoje (limonády), zavařeniny a léky. Domorodci jedí též ovoce syrové, jež Evropanům pro zvláštní zápach nechutná. Z tvrdých, vonných slupek plodních robí v jižní Asii tabatěrky a na Ceyloně připravují z nich jakož i z květů voňavky. Odvaru z kůry a kořene požívají ve Vých. Indii jako posilujícího léku.
V nejnovější době dovážejí nedozralé ovoce též do Anglie, doporučujíce je jako stavící prostředek proti průjmům.
1Z řec. lesk, nejspíše vzhledem k semenům, které jsou potaženy slizí.
2Slož. z řec. lesknu se + jablko.