Olejnice obecná neboli palma olejná(Elaeis1 guineensis2 Jacq.) jest sličný, prostředně vysoký strom, jehož peň, posázený jizvami a pahýly po vyhynulých listech, nese na vrcholku bohatý koš lichozpeřených, 5-7 m dlouhých listů. Silné řapíky těchto listů jsou po obou stranách ozbrojeny krátkými trny.
Neúhledné, poměrně drobné, jednodomé květy jsou směstnány do hustých palicovitých květenství, která vyrůstají z paždí starších listův a to tak, že v paždí vnitřních (hořejších) listů jsou květy prašníkové, v paždí vnějších (spodních) listů kv. pestíkové. Květy prašníkové jsou zastoupeny 6listým okvětím a 6 tyčinkami, jejichž nitky jsou lupenitě rozšířeny a spolu srostlé ve džbánečkovitou trubku. Květy pestíkové mají též 6listé okvětí, ale v něm vejčitý semeník sužující se v trojbokou čnělku, která nese na vrcholku tři veliké blizny.
Plody jsou vejčité, na povrchu mastně lesklé, nejčastěji žluté peckovice zvíci švestek až slepičích vajec. Z jednoho pestíkového květenství dospívá jich 8-12 kg, někdy však také 30-40 kg a jsou pak tak hustě pohromadě, že se navzájem stlačují. Dužnina jejich, zavánějící fialkami, jakož i černé semeno neboli jádro obsažené v pecce jsou proniknuty hojným olejem.
Palma olejná jest rozšířena v horké Africe, zvláště kolem zálivu Quinejského, kde vytváří místy rozsáhlé lesy. Z Afriky byla přesazena i do jiných horkých zemí, na př. na ostrovy Sundské, na Antilly a do Brasilie.
Pěstování palmy olejné vyžaduje asi téže práce a péče jako pěstění kokosovníku. Za příznivých okolností počne strom roditi už v 5. roce po vysazení a rodí pak asi do 60. roku. Jeden strom dává zpravidla 5-6, zřídka 10 plodních palic, které obsahují několik tisíc plodů.
Když plody v palicích z větší části dozrály, palice se odříznou a nechají se několik dní na rohožích, aby i ty plody dozrály, které ještě zcela zralé nebyly. Po té se vaří plody asi 2 hodiny ve vodě a když se z nich voda scedila, rozmačkají se dřevěným trdlem. Tím oddělí se dužnina od pecek a možno z ní už v pouhých rukách olej vyždímati. Vyždímaný nebo lisem vytlačený olej se pak procezuje hustým sítem a vyčištěný se nalévá do sudů pro obchodní dopravu.
Za čerstva podobá se palmový olej neboli palmový tuk (Palmöl, Palmfett) oranžově zbarvenému máslu, má jemnou, nasládlou chuť a voní poněkud fialkami. Proto ho možno užívati k maštění jídel, jak jest také v tropech obyčejem.
Největší část vytěženého oleje palmového upotřebí se na výrobu vonných mýdel a svíček, jakož i k účelům technickým (na mazání strojů). K těmto účelům dováží se z tropů palmového oleje nejvíce do Anglie.
Vedle palmového oleje dovážejí se do Evropy též jádra vybraná z roztlučených pecek olejnice; neboť i z nich vyváří a tlačí se v evropských továrnách dobrý olej, jemuž oproti palmovému oleji vytěženému z dužniny říkají palmový olej jádrový (Palmkernöl). Tohoto oleje užívá se netoliko do vonných mýdel a svíček, nýbrž i (společně s máslem kokosovým) ku přípravě umělých másel. Poněvadž palmový olej jádrový snadno žlukne, není radno svěřovati jej dlouhé námořní dopravě, ale rozumnější jest dobývati ho z jader až na půdě evropské. Děje se tak hlavně v přístavních městech Marseille a Hamburku.
Netřeba snad ani připomínati, že kromě olejnatých plodů, jež možno též buď syrové nebo upravené pojídati, skýtá olejnice po způsobu ostatních palem ještě jiný užitek: Uřízne-li se květenství, dříve nežli se úplně rozvinulo, vyteče z čerstvého řezu asi jeden a půl litru mléčnaté, sladké tekutiny, která se kvašením změní v lihový nápoj - palmové víno, u domorodců velice oblíbené. Tuhé, pevné listy dávají materiál na rohože a možno jimi pokrývati střechy chatrčí.
Pozn. Jako Afrika, tak má i Amerika své domácí palmy, z jejichž plodů lze dobývati oleje. Jsou to zejména:
Olejnice černozrnná (Elaëis melanococca3 Gärt.) - rostoucí na bažinatých, stinných místech v rovníkové Americe od Maraňonu až po Costa Ricu. Z černých semen jejích tlačí se olej, jímž v amerických domácnostech a v kostelích svítí. Pro obchod však tento olej nemá významu.
Hvězdora obecná (Astrocaryum4 vulgare Mart.), rostoucí hlavně v Guayaně a v sev. Brasilii, podobná sličným vnějškem velice palmě olejné, obsahuje v obalech plodních rumělkově červený olej - zvaný aouara - jehož se upotřebuje hlavně v továrnách na mýdla a svíčky.
1Od řec. olej.
2Jest domovem v Quinei (v záp. Africe).
3Slož. z řec. černý + zrno.
4Slož. z řec. hvězda + ořech, vzhledem k tomu, že vnější obal zralých plodů se poltí v několik chlopní, které se rozloží do hvězdy.
