Palma nízká neboli žumara evropská (Chamaerops1 humilis L.) zasluhuje zmínky zvláště proto, že jest jedinou palmou, která se vyskytuje samorostlá i v Evropě, zejména ve Španělích a na Sicilii, ba také v okolí Nizzy v jižní Francii. Jinak roste ovšem skoro v celém Středomoří, zvláště v sev. Africe, vytvářejíc místy neproniknutelné houštiny. U nás pěstuje se palma nízká často ve kbelících jako rostlina dekorativní.
Nízkou slove odtud, že vytváří kmen často jen několik dm vysoký; jen zřídka dorůstá kmen výšky 3 m. Dlouze řapíkaté listy jsou na silných řapících trnité a mají v obryse okrouhlou čepel dlanitě rozdělenu ve větší počet úzkých, sivozelených uštů. Když listy opadnou, zůstanou po nich na kmeni spodní části pochev, které se záhy třepí, od čehož kmen vypadá jako by byl kroužkován.
Drobné, žlutavé kvítky, směstnané do úžlabních bohatých květenství, jsou dvoudomé. Z pestíkových kvítků dospívají kulovaté, posléze modravé bobule, zvíci trnek, o vláknatá sladké dužnině.
Ovoce, nerozvitá květenství a mladičké listy možno jísti. Hlavní užitek však skýtá tato palma tím, že tuhá, pružná vlákna, získaná roztrháním listů, jsou dobrým materialem na vycpávání. Proto přicházejí, obyčejně spletená do rulíků, pod jménem rostlinných žíní (franc, crin végétal) hojně do obchodu. Do naší říše, zvláště do Vídně, dovážejí se rostlinné žíně skoro výhradně z Alžíru, proto jim též říkají žíně africké nebo zkrátka afrique.
1Slož. z řec. při zemi + křoviště, tudíž tolik jako nízký keř.
