Luffa egyptská neboli tivuk válcovitý (Luffa cylindrica Röm., L. aegyptica Mill.) shoduje se s luffou ostrohrannou, až na to, že laloky drsných listů jsou ostřejší, a že zelené, tmavě pruhované, hladké plody jsou válcovité.
Jest domovem v tropech Starého světa, zejména v Arabii a v Egyptě; pěstuje se však také v horké Americe, ba vyskytuje se tam i zplaněle.
Mladé plody jsou sice jedlé, ale ovšem nikoli tak chutné jako plody tivuku ostrohranného, poněvadž jsou mdlé. Proto jich požívá na Východě jen chudina. Starších plodů nelze vůbec jísti, jelikož dužnina jejich jest prostoupena hustým pletivem tuhých vláken. Za to však dávají známou luffu, kyprý, houbovitý material, jehož Arabové od dávna používají v koupelnách místo žínek na tření těla.
V novější době dováží se luffa zvláště z Japonska, Arabie a Egypta též hojně do Evropy, neboť ji vkládají obuvníci do obuvi, aby, vssávajíc do sebe výpary z nohou, v létě chladila, v zimě hřála. Také z ní zhotovují lehounké „luffové klobouky" a upotřebují jí jako mycí houby a žínky.
Pro obchod připravuje se luffa tím způsobem, že zralé plody se vloží na několik dní do proudící vody. Ve vodě počne slupka a dužnina jejich brzy hníti a odpadávati, a poněvadž proud vody oddělující se částečky ihned odnáší, zbude posléze pouhé pletivo tuhých vláken. To se pak usuší a dodává v balících do továren, kde je znova vyčistí a zformují.
