Hálkovec neboli dub hálkový (Quercus1infectoria2 Oliv.) shoduje se celkem s naším dubem letním neboli křemelákem, od něhož liší se hlavně tím, že má křovitý vzrůst, an peň jeho již od spodu se rozvětvuje a nedorůstá výše nežli asi 2 1/2 m, že má menší, podlouhlé, po obou stranách v několik zubů oddáleně mělce vykrojené listy a protáhlejší žaludy.
Roste v Řecku a v Malé Asii, kde vytváří místy rozsáhlé lesy.
Mladé letorosty jeho nabodávají kladélkem samičky žlabatky hálkové (Cynips gallae tinctoriae Oliv.) a vkládají do každé způsobené dírky po vajíčku. Z vajíčka vylíhne se larva, která pletivo letorostů dráždí, tak že k navrtanému místu počne přitékati více mízy a okolo larvy vytvoří se posléze kulovatý nádor dosahující až přes 2 cm v průměru. Asi v 5 měsících larva v nádoru uvězněná dospěje, zakuklí se a brzy po té vylíhne se z kukly hmyz, který se prokouše ven.
Dokud jsou tyto nádory - jimž se říká jinak hálky nebo duběnky - mladé, jsou šťavnaté a tmavě zelené; čím však jsou starší, tím více vysýchají, tvrdnou i křehnou, a při tom se zbarvují do žluta. Ostatně jsou v dolejší polovici obyčejně hladké, v hořejší polovici hrbolaté, na čerstvém lomu voskově lesklé, bez zápachu, natrpkle stahující chuti.
Poněvadž obsahují velice mnoho kyseliny tříselné neboli tanninu, užívalo se jich od dávna ku přípravě tinktury (tinctura gallarum), kterou doporučovali jako osvědčený stavící prostředek. Od té doby však, co zaveden byl do lékáren čistý tannin, přestalo se jich k účelům lékařským užívati.
Nicméně jest vývoz těchto duběnek do Evropy dosud značný, anoť se jich upotřebuje v koželužství a v továrnách na černý inkoust. Za tím účelem je v Malé Asii s keřů sbírají - a to nejraději ještě dříve nežli z nich vylezl hmyz, poněvadž „neprovrtané" duběnky jsou zbožím nejlepším - suší je ve stínu a v pytlích je pak dovážejí hlavně do Smyrny a Halepu; odtud dopravují se dále pod jménem duběnek pravých neboli halepských, tureckých (gallae halepenses, gallae turcicae).
Pozn. Vedle duběnek pravých přichází do obchodu k účelům koželužským a barvířským ještě celá řada jiných duběnek vyskytujících se na různých druzích dubův a působených různými druhy žlabatek. Nejhlavnější z nich jsou:
a) Duběnky bassorské neboli rove, jež způsobují žlabatky zvané Cynips insana West. na dubu taurickém (Quercus tauricola Kot.). Oproti duběnkám pravým jsou tyto duběnky mnohem větší, dosahujíce v průměru až 4 cm, tak že se podobají drobným, kulovatým jablíčkům, od čehož jim také jinak říkají „sodomská jablka". Do obchodu přicházejí obyčejně na hrubo roztlučené z pobřežních krajin Marmarského moře a úžiny Dardanelské.
b) V okolí Terstu sbírají na dubě česvině (Quercus ilex L.) drobné, kulovaté, na spodu v krátkou tlustou stopku súžené duběnky, jež uvádějí do obchodu pod jménem duběnek istrijských.
c) Z Uher ze Slavonie, Štýrska a Bukoviny přicházejí do obchodu hálky, jež způsobuje na dubu zimním (Quercus sessiflora Sm.) i na dubu letním (Qu. pedunculata Ehr.) žlabatka kalichová (Cynips calicis Burgsd.) tím, že položí vajíčko mezi mladý žalud a jeho číšku, následkem čehož číška se znetvoří v hrbolatý nádor, který pak zakrnělý žalud více méně objímá. Oproti duběnkám, které vznikají na větvích nebo na listech, říká se těmto hálkám, vznikajícím na plodech, obyčejně borky neboli kotvice (něm. Knoppern, franc. galles du gland). Pro naši říši jsou kotvice, ačkoli neoplývají tolik tříslovinou jako duběnky, tříselným zbožím dosti důležitým. Hlavní trhy na ně jsou v Pešti, Pětikostelí a Vídni.
d) Od znetvořených číšek v hrbolaté borky dubu letního a d. zimního dlužno dobře rozeznávati pravidelně vyvinuté číšky dubu valonského(Quercus vallonea Kotschy), který roste v Malé Asii a Řecku jakož i na blízkých ostrovech a od našich dubů hlavně tím se liší, že má číšky žaludů hustě posázeny dlouhými, úzce jazykovitými, rozestálými, více méně nazpět ohnutými, dřevnatými, žlutošedými šupinami. Tyto číšky, podobné polokulovitým, až 4 cm širokým mističkám, přicházejí do evropského obchodu pod jménem valonea, velani nebo balemut, anoť se jich hojně upotřebuje na vydělávání koží a ku barvení na černo.
1Nejspíše zkomolením z celt. quer = krásný + cuez = strom.
2Lat. infectorius = barvící.