Čapí nos hlavatý (Pelargonium1 capitatum Ait.) jest vytrvalá, až 1 m vysoká bylina mající veliké, dlouze řapíkaté listy zpeřeně rozděleny v 5-7 vejčitých, po kraji nestejně zubatých uštův a úhledné růžové květy sestaveny do hustých, bohatých okolíků. Listy jako celá rostlina jsou proniknuty vonnou silicí, proto rozemnuty příjemně páchnou.
Složení květů jest podobné jako u čapích nosů neboli pelargonií, které bývají zhusta pěstovány v květináčích. Mají totiž 5dílný kalich, jehož zadní lístek jako úzká ostruha srůstá nerozeznatelně se stopkou, 5plátečnou, souměrnou korunu, 10 tyčinek, z nichž však několik zakrnělo na pouhé nitky, a svrchní semeník, z něhož dospívá plod podobný rovnému zobánku.
Čapí nos hlavatý jest domovem v Kapsku, kde roste planě zvláště na mysu Dobré Naděje. Pěstují jej však také v celé severní Africe, zejména v Alžírsku, i v jižní Evropě, na př. ve Španělích, v již. Francii, na Korsice a v Turecku.
Před rozvitím květů rostlina se klídí a ihned se z ní vytahuje libovonná silice - geraniový neboli pelargoniový olej (oleum palmae rosae).
S olejem tímto vede se čilý obchod, jelikož se ho hojně upotřebuje do voňavek a toiletních mýdel. Poněvadž voní podobně jako olej růžový, bývá jím často drahý růžový olej falšován. Nejvíce oleje geraniového vytěží se v Alžírsku, nejlepší zboží však dodávají Španěly.
Vedle čapího nosu hlavatého dávají geraniový olej ještě jiné libovonné jihoafrické druhy čapích nosů, zejména čapí nos nejvonnější (Pelargonium odoratissimum Ait.) a čapí nos strouhavý nebolirůžový (Pel. radula2 var. rosodorum Ait., Pel. roseum Willh.). Prvý, o krátké lodyze i krátkých větvích, má dlouze řapíkaté listy srdčitě okrouhlé, nedělené, pouze po kraji vroubkované, velmi měkké, pýřité, a kvítky drobné, nejčastěji bílé nebo bledě růžové v chudých, 4-5květých okolících. Pro libovonné listy pěstují jej často, zvláště na venkově, v květináčích pode jménem „muškátu". Druhý, dorůstající výšky až 2 m a na lodyze šedě huňatý, má listy 2-3kráte trojeně rozděleny v úzké, po kraji více méně ohrnuté, na omak drsné úkrojky a květy růžové, po 2-4 na koncích úžlabních stopek. Také tento druh se u nás často pěstuje pro vonné listy.
1Od řec. čáp, jeřáb, vzhledem k zobanovitým plodům.
2Lat. radula = struhadlo, vzhledem k drsným listům.