Dryopteris filix-mas - kapraď samec (kapraď samčí)
Syn.: Aspidium filix-mas, Nephrodium filix-mas, Lastrea filix-mas
Slovensky: Papraď samčia
Čeleď: Dryopteridaceae - kapraďovité
POPIS:
Vytrvalá, výtrusná bylina. Listy nepřezimující, nálevkovitě rozložené, až 140 cm dlouhé, v obrysu kopinaté, 1x až 2x zpeřené, s až 35 lístky na každé straně, lístky střídavé, přisedlé nebo jen kratičce řapíčkaté, kopinaté, členěné dále v úkrojky nebo lístečky, řapík tuhý, nelámavý, s hnědými, až 2 cm dlouhými a na vrcholu zašpičatělými plevinami. Výtrusnicové kupky v počtu 3 až 6 na každém lístečku (nebo úkrojku), ostěry ledvinovité nebo okrouhlé. Zralost výtrusů: VII až IX.
Latinské rodové jméno je odvozeno od řeckých slov drys=strom či dub a pteris=kapraď (tedy kapraď rostoucí pod duby). Druhové jméno je odvozeno od latinských slov fílix=kapraď a más=muž, tedy kapraď mohutného (mužského) vzrůstu (na rozdíl od podobné, ale menší papratky samičí - Athyrium filix-femina).
STANOVIŠTĚ:
Vlhčí, humózní lesy, háje, křoviny, břehy, na půdách kyselých i zásaditých, stanoviště převážně stinné.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR od pahorkatin do horských oblastí hojně, v teplých oblastech roztroušeně, místy i chybí. Celkově roste v téměř celé Evropě, na Kavkaze, v západní Sibiři, Střední Asii, v Severní Americe, v jižním Grónsku a ojediněle i v dalších oblastech.
JEDY:
Obsahuje zejména látky, které se štěpením mění na kyselinu máselnou a floroglucinol (např. aspidinol, floraspin, albaspin, kyselina flavaspinová, filixová aj.). Kromě toho jsou v oddenku přítomny i hořčiny, třísloviny, silice, pryskyřice, filicin, filmaron, fytosterol, olej, vosk, zelené barvivo (filixinigrin) a další látky.
Výtažků z oddenku ve formě sirupového extraktu se v minulosti užívalo proti střevním parazitům, zejména proti tasemnicím, pro které jsou účinné látky v kapradi samci obsažené velmi jedovaté (rozkládají jejich pokožku a ochromují jejich svalstvo, takže se pustí střevní stěny a mohou být po té pomocí projímadla vyplaveny z těla ven). Při předávkování nebo při chybné aplikaci drogy (např. tehdy, když se léčba opakuje příliš brzy po sobě nebo když je po léčbě opomenuto podat nemocnému projímadlo) však může dojít i k závažným otravám samotného pacienta. V lehčích případech se objevují bolesti hlavy a závratě, v těžších případech se přidává zvracení, průjem, bolesti žaludku, někdy barevné vidění nebo přechodná slepota, v nejtěžších případech postižený blouzní, objevují se křeče, poruchy dechu, bezvědomí, či dokonce smrt jako důsledek zástavy dechu nebo srdce. Léčení těžkých otrav bývá velmi dlouhé, někdy i po překonání otravy samotné může dojít k trvalé slepotě v důsledky dlouhotrvajících křečí sítnicových cév.
LÉČITELSTVÍ:
Pro značná rizika se v současnosti již kapradi samce neužívá proti střevním parazitům (viz předchozí odstavec). Někdy se však používají její listy ke koupelím končetin (nebo celého těla) při kloubních bolestech nebo zánětech (revmatického i jiného původu). K tomuto účelu se povaří 2 a ž 3 listy kapradi a odvar se pak vlije do koupele, která by zpočátku měla být jen krátká (cca 5 minut), později je možné ji prodlužovat až na půl hodiny. Koupele se provádí každý 3. den, po 12 koupelích se udělá 14 dní přestávka a po té se léčba ukončí posledními 4 koupelemi.
