Platanus hispanica - platan javorolistý
Syn.: Platanus acerifolia
Slovensky: Platan javorolistý
Čeleď: Platanaceae - platanovité
POPIS:
Opadavý, až 40 m vysoký strom s korunou o průměru až 35 m. Borka složená z několika vrstev se odlupuje ve velkých a tenkých plátech a vytváří tak nápadné, pestrobarevné (hnědé, šedé, žluté, zelené) zbarvení kmene a větví. Listy jsou střídavé, řapíkaté, dlanitě 3 až 7 laločné, s laloky zubatými až celokrajnými. Květy vykvétají současně s vývinem listů, jsou uspořádány v hustých, kulovitých, jednopohlavných strboulech, které vyrůstají po 2 až 3 na společné visuté stopce. Samičí strbouly jsou s nápadnými, červenými čnělkami. Plodem je oříšek. Kvete v V.
Platan javorolistý začíná plodit nepravidelně ve věku okolo 20 let a dožívá se několika staletí.
Původ tohoto druhu není zcela jasný, možná jde o křížence Platanus occidentalis x Platanus orientalis (platan východní x platan západní), podle jiné teorie se však jedná o potomka již vyhynulého, třetihorního Platanus aceroides (platan javorovitý).
ROZŠÍŘENÍ:
Původní areál rozšíření platanu javorolistého není znám, v současnosti roste nebo je pěstován v téměř celé Evropě vyjma jejích nejsevernějších částí a v části Asie (Kavkaz, Střední Asie).
PĚSTOVÁNÍ:
Platan javorolistý je hluboce kořenícím stromem, který preferuje půdy svěží, hluboké, vápnité, s vysokou hladinou spodní vody a stanoviště slunné a chráněné. Je dosti mrazuvzdorný, větve starších stromů bývají poškozeny jen při velmi tuhých zimách. Dobře snáší znečištěné ovzduší i prořezávání, takže se hodí i pro výsadby ve městech, kde navíc poskytuje příjemný, dosti světlý stín (koruna platanů propouští hodně slunečního záření). Množí se semeny nebo řízky. Pěstuje se v několika kultivarech lišících se barvou listů (bělavě skvrnité, žlutě skvrnité) nebo vzrůstem (zejména cv. Pyramidalis s úzce kuželovitou korunou a vzpřímenými větvemi).
UŽITÍ:
Platanové dřevo se používá v truhlářství a na intarzie.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Ivana napsal(a) dne 8.5.2014:
V Uzbekistanu jsem viděla spoustu těchto stromů.Tento platan je považován za uzbecký národní strom. Říkají mu ČINARA.
Těchto platanů je několik i na hodonínském hřbitově.Při sázení asi neodhadli jejich mohutnost,protože nyní svými kořeny nadzvedávají hroby i hrobky.
Andrea napsal(a) dne 8.5.2014:
Nejkrásnější strom jaký jsem kdy viděla. Můj oblíbený v parku u zámku Vrchotovy Janovice. Když stojíte pod ním, musíte cítit tu obrovskou energii.
jano...2 napsal(a) dne 7.8.2013:
Krásne platany nájdete aj v parku v Trebišove, neďaleko už neuexistujúcej Serenády...
Jan Strejcius napsal(a) dne 10.2.2013:
Jsem výtvarník a řezbář a platanové dřevo jsem si oblíbyl, ale bohužel nemohu sehnat další. Dřevo má velikou škálu bary hnědé od světlé až po hodně tmavou. Také podle toho jak je nařezané tak se nám objeví nevídané krezby.Moc mě potěší nabídky platanového dřeva.
- Jan Strejcius napsal(a) dne 11.3.2015:
Dobrý den. Jsem jako vy. Rád se s vámi seznámím.Platan je moje dřevo.Zhlédněte můj web. Hezký den. Strejcius
Lenka napsal(a) dne 3.6.2012:
V parku, který je součástí areálu nemocnice v Novém Bydžově, najdete hned několik krásných exemplářů platanu.
Iweta napsal(a) dne 26.11.2011:
Nie som si istá, ale myslím si, že plodom je guľovité súplodie nažiek a nie oriešok..
Slavo napsal(a) dne 1.10.2011:
Množstvo platanov nájdete v sade Janka Kráľa v Bratislave, sú to nádherné staré kusy s mohutnými kmeňmi. Park bol založený v rokoch 1774, takže teoreticky sú to 250 ročné stromy.
PaedDr. Peter Pitoniak napsal(a) dne 24.8.2011:
Strom Platán (2 kusy) rastie na Slovensku v areáli kúpelí Bojnice. Pod platánom sa sedí po večeroch pri kúpeľnej muzike.
Karel napsal(a) dne 5.5.2009:
Nádherný strom, velká vzácnost v zámeckém parku Vrchotovy Janovice.
Igor Ježowicz napsal(a) dne 19.2.2009:
Můžu tento strom zasadit v podhorské oblasti Beskyd -obec Řeka http://obecreka.cz/hlavni-strana%5B48%5D-%5Bcz%5D-o-obci nadmořská výška 450 m.n.m. Půda je zde kamenitá, svah, asi 250 m je potok, tak by zde mělo být dostatek podzemní vody...Strom by byl chráněný proti větru svahem a blízkými stromy..Není náchylný na vyvrácení silným větrem?? Snáší mírně kyselou půdu?? V této oblasti nejvíce rostou buky a jedle, uměle jsou zde samozřejmě vysázeny smrky, které pomalu mizí pod tlakem kůrovce....
Děkuji za odpověď
Igor Ježowicz
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.