Nicandra physalodes - lilík mochyňovitý
Slovensky: Nikandra machovkovitá
Čeleď: Solanaceae - lilkovité
POPIS:
Jednoletá 10 až 130 cm vysoká bylina. Lodyha jen v dolní části někdy chlupatá, jinak lysá, nevětvená. Listy řapíkaté, celistvé, vejčité až eliptické, hrubě chobotnatě zubaté, chobotnatě laločnaté nebo peřenosečné, lysé. Koruna 2 až 3 cm v průměru, zvonkovitě nálevkovitá, modrá, na bázi korunních lístků tmavě modré skvrny. Kvete v VII až X.
ROZŠÍŘENÍ:
Původní v Peru, zplanělý v Severní Americe, v Evropě a Indii. V ČR zejména dříve pěstován pro ozdobu i jako léčivka, občas a jen dočasně zplaňuje.
JEDY:
Z hlediska chemického složení málo probádaný druh, obsahuje alkaloid příbuzný hyoscyaminu nebo atropinu a glykosidní hořčinu nikandrin.
LÉČITELSTVÍ:
V léčitelství byl lilík užíván zejména v minulosti (nejdříve asi v Itálii a to od 17. století), dnes již téměř ne (což je ale možná vzhledem k jeho toxicitě dobře). Sloužil jako diuretikum a při léčení močového písku.
PĚSTOVÁNÍ:
Dříve byl lilík hojně pěstován jako okrasná letnička, v současnosti je však neprávem opomíjen. Jeho květy se otvírají až kolem 11. či 12. hodiny a zavírají se již mezi 15. a 16. hodinou a vadnou pouhou hodinu po opylení. Lilík je velmi citlivý na chladno, při teplotě okolo 2 °C hyne.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.