Pisum sativum - hrách setý
Syn.: Pisum commune
Slovensky: Hrach siaty
Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
POPIS:
Jednoletá, 15 až 200 cm dlouhá bylina. Lodyha přímá nebo vystoupavá nebo popínavá, dutá, lysá. Listy sudozpeřené, s 1 až 3 páry lístků, zakončené úponkou, lístky přisedlé nebo krátce řapíčkaté, vejčitě podlouhlé, palisty velké, objímavé, srdčité. Květenství s 1 až 4 květy, které jsou bílé, světlounce modré, narůžovělé nebo vícebarevné. Kvete v VI až IX.
Jde o běžně pěstovanou rostlinu, která se dále dělí do 4 skupin (konvariant):
- Hrách polní čili peluška (convar. speciosum, Pisum arvense, Pisum sativum subsp. arvense): Květy fialovo-bílé, malé lusky, nezralá semena natrpklá, pěstuje se jako pícnina nebo jako zelené hnojení.
- Hrách obecný čili hrách k vylupování (convar. sativum): Květy bílé, nezralá semena sladká a kulatá, lusky uvnitř tuhé, zralá semena žlutá nebo zelená, tvrdá, ale lze je vařit, sklízí se po dozrání a zaschnutí.
- Hrách dřeňový (convar. medullare): Semena po dozrání svraskalá, i po uvaření tuhá. Pěstuje se pro nezralé lusky, které se jedí buď celé nebo se pojídají jen semena, která lze konzervovat či mrazit. Semena obsahují namísto složitých polysacharidů jednoduché cukry a dextrin a ve větší míře jsou zastoupeny vitamíny (zejména vitamín B, ale i C a E).
- Hrách cukrový (convar. axiphium, Pisum sativum saccharatum): Květy bílé nebo 2barevné, lusky sladké, dužnaté, křehké, bez vnitřní tuhé slupky, semena kulatá, sladká, jen málo svraskalá. Mají vyšší obsah cukrů, jedí se syrové, např. jako saláty nebo podobně jako fazolové lusky. U nás je pěstován spíše zřídka na zahradách v teplejších oblastech.
PŮVOD:
Hrách setý je rostlinou výhradně pěstovanou, jež v přírodě planě neroste, pouze občas zplaňuje. Její původ není zcela jasný, nejčastěji ale bývá odvozována od Pisum elatius, jež roste v jižní Evropě a jihozápadní Asii. Jako kulturní rostlina byl pěstován již v mladší době kamenné, v současnosti se pěstuje téměř po celém světě.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se kvetoucí nať, někdy i s plody (Herba et Semen pisi sativi).
Obsahuje flavony (např. isokvercitrin), kumariny (např. dafnetin), fenol-karbolovou kyselinu, aminokyseliny (např. kanavanin), allantoin, pyridinový alkaloid trigonellin, isoflavonové fytoalexiny (např. pisatin), aminy (agmatin, putrescin), cyklitoly (např. pinotil), v semenech je přítomen zejména škrob, jednoduché bílkoviny (zejména globuliny), celulóza, vitamíny (zejména B) a řada stopových prvků (draslík, hořčík, síra, fosfor aj.).
Nať působí protizánětlivě, hojivě (přítomnost allantoinu) a močopudně, plody lze použít v prevenci nádorových onemocnění (blokuje enzym proteázu).
Vnitřně se podává ve formě krátce vařeného odvaru (2x až 4x denně po 1 šálku), zevně lze použít kašovité obklady z hrachové natě na rány nebo na lehké spáleniny např. v případech, kdy není k dispozici razantněji působící kostival.
PĚSTOVÁNÍ:
Hrách se nejlépe pěstuje ve vlhčích a vápnitých půdách. Vysévá se přímo na stanoviště v první polovině dubna do hloubky asi 5 cm. Jednotlivá semena se dávají asi 2 cm od sebe do řádků vzdálených 25 cm. Většinu odrůd je třeba podpírat, k čemuž lze použít např. pletivo nebo řídce vysetý oves. V době sucha je třeba hrách zalévat, v každé době mu uděláte radost, když půdu kolem něj zkypříte a odplevelíte. Vegetační doba hrachu je dlouhá 65 až 85 dní.
