Hedera helix - břečťan popínavý

Slovensky: Brečtan popínavý

Čeleď: Araliaceae - aralkovité

 

POPIS:

Vytrvalý, plazivý nebo popínavý, až 20 m dlouhý liánovitý keř s přísavnými kořínky. Kmen ve spodní části dřevnatý, větvený. Listy neopadavé, kožovité, lesklé, střídavé, řapíkaté, dlanitě laločnaté, na bázi srdčité, kolem žilek obvykle bělavé, v mládí chlupaté, později lysé, listy kvetoucích větví kosníkovité až kopinaté, na bázi klínovité, na vrcholu zašpičatělé, nelesklé. Květy vyrůstají v polokulovitých okolících, jsou drobné, žlutozelené, 5četné, stopkaté, květní stopky chlupaté, korunní lístky masité, vně hnědé. Plodem je modročerná bobule. Kvete v IX až X. Vykvétá až přibližně v 8. až 10. roce života a dožívá se až 500 let, podle některých autorů i 1000 let (velmi staří jedinci mohou mít kmen až o průmeru 1 m).
Latinské rodové jméno je odvozeno od řeckého slova hedra, které znamená sedátko (břečťan přisedá na podklad) a druhové jméno je odvozeno z řeckého slova helissó, jež znamená vinout se.

STANOVIŠTĚ:

Listnaté a smíšené lesy, skály, sutě, zříceniny, zahrady, parky, křoviny, na půdách humózních, výživných, mírně kyselých až neutrálních.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR dosti hojně, místy však chybí, se stoupající nadmořskou výškou četnost výskytu klesá. Celkově roste v Evropě na severu po jih Skandinávie, na východě po Pobaltí a Ukrajinu, na jihu chybí v Řecku, na Krétě, v Moldávii a také v maďarských nížinách, dále roste v Malé Asii, na Kavkaze, v Arménii, na severu Íránu, v Libanonu, v Izraeli.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírá se list (Folium hederae) a to nejlépe na jaře.
Obsahuje zejména saponiny (nejvíce hederasaponin C), glykosid hederin (helixin), alkaloid emetin, inosit, flavonoidy, betakaroten, třísloviny, kyseliny chlorogenovou, hederikovou, mravenčí, kávovou a jablečnou, tuk, pektin, rutin, scopolin, cholesterin, tocoferol, hedera-peroxydasu, jód aj.
Břečťan podporuje vykašlávání (užívá se např. při chronickém kataru, astmatu, nachlazení, zanícených sliznicích), podporuje činnost jater a žlučového systému, zevně se aplikuje na kožní vyrážky, sedací koupel dobře působí na vnější hemeroidy (hrst čerstvých břečťanových listů se nechá přes noc luhovat v 1 l studené vody, ráno se nechá projít krátkým varem a po vychladnutí na teplotu těla se do ní nemocný posadí), obklad z listů pomáhá při bolestech kloubů, na drobnější spáleniny se osvědčil obklad z asi 5 minut povařených listů.
Břečťan se vnitřně podává buď formou nálevu (polovina čajové lžičky drogy na šálek vody, půl šálku se vypije ráno a zbylá půlka večer) nebo ve formě tinktury (např. při kataru horních cest dýchacích se bere přibližně 20 kapek tinktury 2x až 4x denně, děti polovic).
Vzhledem k tomu, že břečťan je ve větších dávkách drogou toxickou, není radno překračovat doporučené dávky ani jej brát dlouhodobě. Nejjedovatější částí rostliny jsou zřejmě bobule, údajně byla zaznamenána otrava dítěte po požití 5 bobulí. Otrava se projevuje průjmem a zvracením, postiženému je třeba podat aktivní uhlí. Citliví jedinci navíc mohou reagovat podrážděním kůže po dotyku na mladé, ještě chlupaté břečťanové výhony - tito jedinci by neměli břečťanu užívat ani v terapii.

DALŠÍ UŽITÍ: 

• Z bobulí břečťanu se získává růžové a šedivé barvivo pro barvení látek a vlny.
• Pryskyřice, kterou lze získat ze stonků břečťanu, se přidávala do nakuřovacích prášků nebo do zubních plomb.
• Z měkkého břečťanového dřeva se v minulosti vyráběly poháry na filtrování vína či cezení mléka, dřeva velmi starých jedinců lze použít namísto dřeva zimostrázového na rytí dřevorytin. 

PĚSTOVÁNÍ:

Pěstuje se ve velkém množství kultivarů, jež se liší vzrůstem, tvarem či barvou listů nebo barvou bobulí. Pěstuje se v zahradách, parcích, na hřbitovech apod. jako trvale zelená rostlina vhodná ke krytí zdí, pomníků, náhrobních kamenů, loubí atd. nebo jako náhrada trávníku. Růst břečťanu při zdech přináší vedle pěkného vzhledu i další výhody, neboť svými kořeny vysává vodu od základů a větvemi chrání omítku proti povětrnostním vlivům. Je rostlinou nenáročnou a odolnou vůči emisím, vyhovuje mu i stinné stanovitě. Množí se výhradně vrcholovými řízky, jež celkem ochotně zakořeňují. Je třeba však počítat s tím, že zejména v prvních letech života roste celkem pomalu (vzhledem k výše zmíněné dlouhověkosti nemá břečťan opravdu kam spěchat). Některé kultivary se uplatňují i jako pokojové rostliny. Tyto kultivary vyžadují v zimním období chladné prostředí, ale nad bodem mrazu (avšak teploty nad 15 °C spíše škodí). Umístěny by měly být na světlém místě, ale bez přímého slunce. Zálivka by měla býti poměrně častá, substrát by neměl nikdy vyschnout, při vyšší teplotě prospěje i občasné rosení. Množí se stejně jako zahradní břečťany, tj. vrcholovými řízky.

SYMBOLIKA: 

• Břečťanové věnce, větévky či listy symbolizovaly od starověku manželskou věrnost, ale také družnost, přátelství a opilství (např. bůh úrody, plodnosti, vína a bujného veselí Dionýsos čili Bacchus bývá zobrazován s břečťanovým věncem).
• Pro první křesťany byl břečťan symbolem nesmrtelnosti a věčného života.

---

Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Jarda napsal(a) dne 5.5.2015:
Dobrý den, dostali jsme pár proutků Břečťanu (asi 1m dlouhé), bez kořenů. Musíme je dát do vody aby zakořenily, nebo je můžeme zasadit rovnou do země? Velmi vám děkuji za odpověď. Pěkný den, Jarda.

---

Lukáš napsal(a) dne 3.12.2014:
http://pokryvacstvi.blog.cz Břečtan pryč

---

Hana Clausen napsal(a) dne 8.10.2013:
Pěkné zdravím a mám dotaz: Před rokem a půl jsem k cihllové sténě našeho domu zasadila cca 3 rostlinky břečťanu (koupeného v zahradnictví) s úmyslem nechat si zeď pěkně, hustě porůst. Ovšem do dnešního dne se po fasádě vůbec nic nešplhá, břečťan se za celou dobu velmi skromně rozrostl pouze do šířky po zemi. Nevidím ani žádné tendence k vertikálnímu vzrůstu, žádné záchytné úpony. Můžete mi prosím poradit? Děkuji

---

Zdeňka napsal(a) dne 3.9.2012:
Dobrý den, chci se zeptat, zda břečtan škodí dřevěné pergole ?? Zda narušuje povrch laku na dřevu.

---

Iva napsal(a) dne 22.8.2012:
Dobrý den, omlouvám se, je mi jasné, že jste zde všichni fanoušci břečtanu - jak se ho ale zbavím? Pronajala jsem si dům, kde už přes 20 let v zahradě nikdo nic neudělal. Zahrada má sloužit dítěti a psům, čili tam chci trávu. Uprostřed zahrady byla veliká jedle, kterou jsme také skolili a ted tam celý den praží slunce. Zahrada je plná břečtanu, jak koberec... Spálí ho to? Jak na něj?? Majitel chce zavézt zahradu hlínou, většinu se mi už podařilo vyškubat, ale bude to stačit? Nebo se proklube znova... Děkuji za odpověd.

---

Alena napsal(a) dne 24.4.2012:
Dobrý den, Blanko, ptáte se na břečťan Goldenheart, zda vyroste delší jak 4-5 m. Mohu Vás s klidem uklidnit, že ano. Já jsem si ho dala okolo domu právě proto, že doroste jen tolik, ale on se klidně pne dál, za sluncem...je odolný, musím ho často sestříhávat, už bychom neměli na domku ani okna...ale díky němu tu máme spoustu ptáků, co si v něm dělají hnízda, je to radost...Alena

---

Blanka napsal(a) dne 22.4.2012:
Dobrý den, chtěla bych zasázet břečťan ke zdem domu, který je vysoký 9m. Chtěla bych odrůdu Goldenheart, ale popisují dorůstání do 4-5m. Máte někdo zkušenost, že tato odrůda pokryje i 10m dům? Díky, Blanka

---

Kristína Szabová napsal(a) dne 23.1.2012:
Dobrý deň, koľko rastliniek potrebujem kúpiť a ako ďaleko ich od seba zasadiť aby brečtan plot pekne obrástol. Mám klasické pletivo asi 14m dlhé a 175cm vysoké. Ďakujem

---

Julius Toth napsal(a) dne 18.11.2011:
Sestra ma plot obohnahnany brectanom. Mozem ho este v tomto case ostrihat? Kedze su uz minusove hodnoty. Dakujem za radu. Toth

---

Valeria Hankova napsal(a) dne 9.10.2011:
Chceli by sme si nechat obrast dom brectanom. Mohli by ste mi poradit v akej vzdialenosti od zakladov ho mame zasadit (neviem aky ma silny korenovy system a ci nemoze poskodit zaklady domu). Este by som sa chcela spytat kolko jednotlivych rastlin mam zasadit k muru dlhemu 20 m aby bol rast co najefektivnejsi. Velmi pekne dakujem za poskytnute rady.

• Valeria Hankova napsal(a) dne 9.10.2011:
  Dobry den, chcela by som sa spytat, ktory druh brectanu ste si zasadili. Dakujem za odpoved.

---

Jiří Wohanka napsal(a) dne 7.9.2011:
Dobrý den.
Když jsem před pětadvaceti lety zahájil přestavbu stodoly na obytný dům zasadil jsem k jeho zdem břečťan . Rozhodl jsem se pro to, jak z estetických, tak praktických důvodů. Původní stodola byla postavena koncem 19 století, má 80 cm silné kamenné zdi a nemá vodorovnou izolaci. Břečťan porostl velkou část obvodového zdiva a perfektně je vysouší. Současnému obytnému stavení to velmi sluší. Za posledních přibližně pět let se však velmi rozrostl, překonal okraj střechy, obrostl okapy a začal obsazovat střechu. Z estetického hlediska mě to vyhovuje. Střecha je z vlnitého velmi kvalitního (Rakouského) eternitu, asi 25 let stará. Původně černá střecha postupně ztrácí svoji barvu a pomalu šedne. Není to žádná krása a tak jsme vlastně rádi, že se na ni břečťan uchytil. Jedna čtvrtina střechy je už porostlá až ke hřebeni a břečťan se šíří téměř agresivně Vypadá to moc hezky. Mám však obavu jestli to nemůže střechu poškodit? Nebo jestli to není nebezpečné z důvodů požárních? Máte s tím někdo zkušenosti? Děkuji za odpověď.

• brácha Sendy napsal(a) dne 27.11.2011:
  Břečťan zvyšuje zatížení střechy jednak vlastní váhou a jednak zpomalením odtávání sněhu, který by se na střeše bez břečťanu neuchytil. Je proto potřeba v pravidelných intervalech břečťan zmlazovat, případně ze střechy odstraňovat dočasně úplně (např pro provedení ochranného akrylátového nátěru). Jinak právě uzavřením azbestu v konstrukci nátěrem se chováte nejvíce ekologicky. Není vhodné z eternitu vyrobit odpad dokud je střecha funkční, ale co nejdéle prodloužit její životnost při zabránění uvolnění vláken azbestu do prostředí. Proto si nenechte povrch eternitu rozrušit kořínky břečťanu a vždy včas barvu obnovte.

---

Janda napsal(a) dne 22.8.2011:
Břečťan a ořech.
Není pravda, že pod ořechem nic neroste. Např.náš 40 let starý ořešák, vysoký přes 7m popnutl břečťan, že jsem ho musel výrazně prostříhat a zakrátit, protože by ořech nepřežil. Nejsilnější větve břečťanu byla jak dětská ruka. Kvete fantasticky a je výborným zdrojem pylu pro včely.

---

Jaroslav Zamecnik napsal(a) dne 3.9.2010:
Dobry den,
chtel bych se zeptat, jestli nektere casti brectanu (padajici do okapu), mohou zpusobit jeho rozleptani, pripadne ktera z techto latek.
Dekuji.
S pozdravem
Jarda

---

Šárka Stuchlíková napsal(a) dne 25.7.2010:
Dobrý den chtěla jsem se zeptat, zda je břečťan parazitující rostlina. Pokud se pne po vzrostlém stromu vysámá z něj vlhko a živiny?

---

Pavel napsal(a) dne 5.5.2010:
Dobrý den, v heslu je překlep - mezi účinnými látkami je uveden gklykosid hederin. Alespoň je vidět, jak je herbář Wendys hojně citován - gklykosid se objevuje i na 6 dalších stránkách věnovaných břečťanům. :-)

• Zdeněk Pazdera napsal(a) dne 5.5.2010:
  No, děkuji za upozornění, to je tedy dobré :-). Opravil jsem to.

---

Jan Holba napsal(a) dne 28.3.2010:
dobrý den, břečtanem mám bohatě popnutou zed (severoseverozápadní orientace). Začali se mi na něm v minulém roce objevovat vínově červené skvrny, které postupně od středu, případně po okrajích listu vyschli, podobně, jako se to děje na ovocných stromech. Aplikoval jsem proto několik fungicidních postřiků. Zdá se, že nejlépe pomáhá velmi pečlivý prostřih napadených listů. Nemáte s tím zkušenost a neporadíte?

• Michal Bečka napsal(a) dne 8.10.2010:
  Vážený pane Holbo, na skvrny na listech zabírá chemický postřik Roundup, přípravek se ředí vodou v poměru 1:1. S přátelským pozdravem, MB.

• Bohdan Dlouhý napsal(a) dne 22.6.2011:
  Vážený pane Bečko, nevím, jaká zkušenost vás k té pozoruhodné radě vedla, ale Roundup v poměru 1:1 je velmi totální herbicid, který spolehlivě zlikviduje skvrny na listech včetně celého břečťanu. S přátelským pozdravem, BD.

---

pro Zuzanu napsal(a) dne 16.3.2010:
Mě dobře roste a i kvete jak divá pod 50ti-letým ořechem Komule Davidova, dokonce jakou souvislý živý plot.

---

Pavlína Vrbová napsal(a) dne 15.2.2010:
Zdravím všechny,prosím o velikou radu a předem moc a moc děkuji.Před 6 lety jsem koupila 2 Břečtˇany,vloni jeden začal podivně usychat.Byl krásný,pevný!Někdo mi tvrdil,že to může být lidskou močí.Přes plot máme hospodu a maminky dávájí všude možně čůrat dětí.Je to možné a nebo nějaká kyselina?Moc jsem ho oplakala a bojím se i o ten druhý.Děkuji

---

šárka kudláčová napsal(a) dne 20.7.2008:
máme u našeho domu velký problém nasadili u zdi domu břečtan ale na zed sousedů kterým toto vadí z důvodů hmyzu a různého parazitu sousedé tento stromek odřezali a je tu velký problém protože to chtějí dát na životní prostředí a ted se ptám tvrdí že břečtan odpuzuje veškerý hmyz a ze zdi domu vodu je problém mu ořezat větve ale kořeny zachovat je tato rostlina zničená děkuji šárka

• Zuzana Sládková napsal(a) dne 26.12.2009:
  Z toho si nic nedělejte,my to máme se sousedama daleko horší.Jsou to sousedé, kteří na své zahrádce nemají vůbec nic, co by bylo hezké a tomu snad nikdo neuvěří, ale jsou tací lidé: Zasadili totiž, (nebo tam spíš samy vyrostly ) 2 vlašské ořechy a pod nimi si udělali sezení tak, že mají sedací soupravu do půlkruhu k našemu plotu. Tam sedí, nebo donedavna to dělali a koukali na naši zahradu a bavilo je koukat na naše prací ohnutá záda, nebo si to jinak nemohu vysvětlit, než to, že se rádi dívají na to, jak druhej maká. Jelikož nám ještě navíc dělali různé naschvály, tak jsem chtěla dát k plotu břečťany, protože oni nám navíc vytvářejí stín, protože jsou od nás na jih, ale i ty břečťany tam chcíply. Jak se říká pod ořechem nic neroste. Nakonec jsem nakoupila rákosové rohože a dala je na plot. No a oni si letos své sezení přesunuli k opačnému plotu k sousedům pod nimi.

---

Nemáte oprávnění psát komentáře.