Rumex acetosa - šťovík kyselý (kyseláč luční)

Čeleď: Polygonaceae - rdesnovité

Rod

Rumex zahrnuje asi 200 druhů, které rostou převážně na severní polokouli, druhotně však téměř po celém světě.

Popis:

Vytrvalá, dvoudomá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá. Listy podlouhlé, střelovité, celokrajné, přízemní dlouze řapíkaté, horní krátce řapíkaté nebo přisedlé, objímavé střelovitými cípy. Květy malé, jednopohlavní, krovky 3,5 až 5 mm dlouhé, zelené nebo do červena naběhlé, uspořádány v úzkých a řídkých latách. Kvete v V až VII.
Šťovík kyselý patří v naší flóře k největším producentům pylu: jedna rostlina vyprodukuje během kvetení až 400 milionů pylových zrn.

Stanoviště:

Louky, pastviny, podél cest, pustá a zaplevelená místa, preferuje půdy vlhčí, dusíkaté, výživné, hlinité až rašelinné, neutrální až kyselé.

Rozšíření:

V ČR hojně od nížin po nižší horské polohy, celkově roste na severní polokouli od subtropů po subarktické oblasti.

Léčitelství:

Sbírá se list (Folium rumicis acetosae), méně často oddenek (Rhizoma rumicis acetosae), obojí v období dubna až května.
Obsahuje kyselinu šťavelovou, šťavelan (díky kterýmžto látkám chutná kysele), antrachinonové deriváty, organické kyseliny, vitamín C, oxalát draselný, flavonové glykosidy, minerální látky aj.
Šťovík je dnes pokládán za drogu zastaralou, v současnosti se užívá převážně jen zevně ve formě kašovitých obkladů na různé kožní defekty nebo ve formě kloktadla při aftech v ústech. Kašovité obklady se osvědčily i při některých formách lupénky (přikládají se denně na dobu 20 až 25 minut). Vnitřně se drogy užívá jen zřídka, neboť přítomná kyselina šťavelová se v organismu slučuje s vápníkem v nerozpustný oxalát vápenatý, jenž se může usazovat v močových cestách ve formě kaménků (a kromě toho je tímto způsobem z organismu odčerpáván vápník). Při konzumaci většího množství může droga působit i toxicky podobně jako šťavel kyselý, jenž se i v léčitelství někdy používá stejně jako šťovík.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Jiné užití:

Dříve se mladé listy šťovíku používaly jako zelenina nebo do polévek či salátů.

Šťovík v Českém herbáři z roku 1899:

Šťovík (Rumex), známá rostlina; má lodyhy několik stop vysoké, květy drobounké, červeno-zelené. Roste na lukách; má chuť nakyslou, kvete od máje do července.

Rozeznává se několik druhů: a) sloučený (R. conglomeratus), 1½ st. vysoký, roste na vlhkých místech v střední Evropě; kořen barví na žluto; potřebuje se též v lékárnách, b) Lesní (R. sanguineus) podobá se předešlému, kořen mají v lékárnách; odrůdek jeden jest zelený, druhý po lodyze a žilách, i zebrách krvavý, c) Žlutý (R. patientia), lodyhy 3—6 st. vysoké; roste v místech vlhkých v jižní Evropě a v Levantu. Nať zakyslá se požívá; též se potřebuje v lékárně jako i kořen, d) Obecný (R. acetosa), lodyha 1—2 stopy vysoká; roste na lukách a kvete v květnu až do července. Listy nakyslé, jedí se jako špenát, potřebují se co koření; též jako léku chladícího se jich užívá. Také při zánětech účinkuje dobře; semeno prý zahání škrkavky; kořen zahání boule a opuchliny, zvláště na krku; listí ve víně vařené zahání prý lišeje a volata. Též za lék počišťující slouží. Kořenu jednoho druhu se užívá jako revně (rabarbory). Stlučený s octem a medem dává masť na bolení hlavy dítek.

Též ke kloktání užívá se odvaru; na prášek stlučen, upotřebí se ve Švédsku jako zubní prášek.

Kořen šťovíku užívá se ve zvěroléčitelství jakožto lék posilující ústrojí zažívací, proti katarrhům chronickým, průjemu a pod. nemocím.

Proti lišejům, svrabu a červům dává se ode dávna zevně i uvnitř. Sušený kořen dává se uvnitř koním a skotu po 30—60, ovcím a prasatům po 12—24, psům po 2—6 gr., denně 2—3krát; čerstvého kořene dává se čtvernásobná dávka najednou a sice jako lektvař nebo pilule.

Odvar nebo čerstvý kořen rozmačkaný dává se o sobě nebo smíšen s jalovcem, puškvorcem sírou a j. Zevně dává se kořen proti lišejům a svrabu, buď jako masť nebo se jím umývá. V tomto případu svaří se 30 gr. kořene ve vodě, pivě neb octě a přidá se ještě jiný lék. Tím se místa, kde se svrab zahnízdil, umývají 5—6 dní, vždy jednou za den. Masti dělají se bud z prášku kořene se sádlem vepřovým, nebo se přidá síra, čemeřice, bobek a j.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Tereza (Tspirkova[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 26.5.2010, 12:26 hod.:
Když jim šťovík skoro pořád a nic mi to zatim neudělalo...udělá mi to časem něco vážného?
[reagovat]

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostliny rodu Rumex:
Rumex acetosella Šťovík menší	Rumex crispus Šťovík kadeřavý	Rumex maritimus Šťovík přímořský	Rumex obtusifolius Šťovík tupolistý

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy