Geum urbanum - kuklík městský

Slovensky: Kuklík mestský

Čeleď: Rosaceae - růžovité

 

POPIS:

Vytrvalá, 20 až 120 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, jednoduchá nebo v horní polovině chudě větvená, krátce a měkce pýřitá. Přízemní listy krátce řapíkaté, lyrovitě zpeřené, se 2 až 8 lístky. Květy žluté, 5četné, rozestálé, na dlouhých stopkách, v řídkém květenství. Květenství kulovité, nažky se zobánkem, kterým se přichytávají na zvířata a tak šířena. Kvete v V až X.

STANOVIŠTĚ:

Křoviny, okraje lesů, lužní lesy, lesní cesty, parky, staré zahrady, hřbitovy, stinná rumiště, zvětralé zdi, zbořeniny, preferuje půdy čerstvě vlhké až vysýchavé, výživné, humózní, dusíkaté.

ROZŠÍŘENÍ:

V celé ČR od nížin do podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách vzácně. Celkově roste v Evropě kromě Islandu a části Skandinávie a severoruské nížiny, na jihu až v pohoří Atlas v Africe, dále v části Malé Asie, v Arménii, na Kavkaze, na Západosibiřské nížině, na Altaji a v severozápadní Himaláji, druhotně v Severní Americe a v Austrálii.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírá se oddenek (Radix caryophyllatea) a to na jaře nebo na podzim.
Z důležitých látek obsahuje třísloviny, fenolické glykosidy (např. eugenolový glykosid geosid, který je slabě jedovatý), silici (eugenol), prchavý olej, pryskyřici a kaučuk.
Droga působí svíravě a desinfekčně, osvědčila se při krvácení z dásní, na žaludeční vředy, při zánětu jícnu či žaludeční sliznice, působí i protiprůjmově., zevně se užívá na zanícené hemeroidy a kožní záněty.
Nejčastěji se podává ve formě macerátu nebo nálevu, při zevním užití se aplikuje ve formě lihovodného roztoku.

JINÉ POUŽITÍ:

Sušený kořen býval dříve užíván jako koření namísto hřebíčku (geosid voní po tomto koření) a užíval se i při výrobě piva a pálenky.

Přidat komentář