Chenopodium bonus-henricus - merlík všedobr

Syn.: Blitum bonus-henricus, Agathophytum bonus-henricus, Orthosporum bonus-henricus
Slovensky: Mrlík dobrý

Čeleď: Amaranthaceae - laskavcovité

 

POPIS:

Vytrvalá, celá jemně pomoučněná, 20 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha vzpřímená nebo vystoupavá, nevětvená nebo jen málo, vícehranná, bez uzlin. Listy střídavé, řapíkaté, trojúhelníkovité, hrálovité nebo střelovité, na okraji zvlněné. Květy v hustých klubíčkách uspořádaných v klasovitá květenství vyrůstají na hlavním stonku i vedlejších větvích, převážně oboupohlavné, 3 až 5četné, velmi drobné, zelené. Kvete v V až IX.

STANOVIŠTĚ:

Okolí lidských sídel, rumiště, návsi, podél zdí a cest, příkopy, smetiště, komposty, pole, na půdách výživných a dusíkatých.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR roztroušeně ve všech nadmořských výškách, nejvíce od pahorkatin výše. Původní zřejmě pouze v horských oblastech Balkánu, odkud se již v dávných dobách jako salátová zelenina rozšířil do téměř celé Evropy vyjma Pyrenejského poloostrova, severu Skotska, severní Skandinávie a části Ruska, zdomácněl i na severovýchodě Severní Ameriky.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírá se kořen (Radix boni-henrici) a to na jaře nebo na podzim nebo kvetoucí nať (Herba boni-henrici).
Droga obsahuje saponiny, slizy, třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy, histamin aj., v listech jsou dále obsaženy vitamíny.
Nať působí slabě projímavě (ve formě čaje) a kromě toho podněcuje tvorbu mateřského mléka (i u dobytka), zevně pak působí protizánětlivě (např. na špatně se hojící rány). Kořene se užívá zejména zevně např. na podlitiny nebo ke změkčení a odlupování ložisek lupénky. Nať a listy je možné podávat i čerstvé, případně jako čaj nebo krátce (asi 2 minuty) vařený odvar.

DALŠÍ UŽITÍ:

Mladé listy lze použít jako salát, chutnají prý nahořkle, dle mého jsou ale spíše bez chuti. Starší listy je možné vařit podobně jako špenát (merlík všedobr bývá také někdy označován jako planý špenát). Mladá květenství pak můžete zkusit připravit podobně jako chřest (např. podusit je).


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

standa a vlasta napsal(a) dne 29.6.2014:
Dobrý den,můžeme jen potvrdit jeho léčebné účinky listů,skvěle čistí rány.Zkoušíme ho vyluhovat v olivovém oleji a alkoholu.Běžně ho dáváme do polévek apod.,společně s listy bršlice a kopřivy (vše stejný poměr)děláme špenát.Je vynikající.Máme ho doma dost a dost.Zdravíme od Třeště
p.s.co se týče bršlice,tak jsme dostali od jedné paní dr.
tuto radu malou lžičku oddenků dáte na hrnek vody, 4min.povaříte a 4min.necháte louhovat,pije se 3 týdny denně,pak tři týdny pauza atd.,vynikající na na dnu,tzv.cukrový palec,revma,sám jsem vyzkoušel a mám po bolestech

Jiřina Beranová napsal(a) dne 28.4.2014:
Tuto rostlinu Všedobr, Hakovníček, Jindřich dobrotivý, můžete také přesazovat, jen by půda neměla být přemokřená.

Jiřina Beranová napsal(a) dne 28.4.2014:
Já znám tuto rostlinu jako Hakovníček, nebo také Jindřich dobrotivý.
Využití této rostliny: Listy používáme na různá poranění, kdy list přiložíme spodní částí na poranění a převážeme. Rány třeba i zhnisané se zahojí. Vyzkoušela jsem to osobně na našem psu Alanovi, když byl pokousaný od našeho druhého pejska a rány mu zhnisaly. Krk jsem mu obložila natrhanými listy a ovázala. za několik dní byl pes zdravý. Obvaz jsem několikrát měnila.
Dále je možné využít listy k vaření náhrady špenátu a využít je možné také květenství obalením v trojobalu a usmažením. CHutná jako brokolice.

Jiřina Beranová napsal(a) dne 28.4.2014:
Dobrý den, já znám tuto rostlinu jako HAKOVNÍČEK. Tuto rostlinu využíváme listy spodní část, kterou přikládáme na různá poranění. Opravdu to přispívá k rychlejšímu zhojení ran. Spodní část listů má drobné kuličky, které asi vylučují nějakou hojivou esenci.
Ještě jsem slyšela název této rostliny Jindřich dobrotivý, snad pro její hojící vlastnosti.

kocianova pavla napsal(a) dne 26.11.2013:
nevíte někdo jak se říká merlíku nářečně- děkuji

  • Mgr. Petr Filip napsal(a) dne 16.3.2014:
    U nás na Humpolecku - v Zálesí se podle pamětníků
    v nářečí merlík všedobr jmenuje PSOSOR, místně též
    HADÍ TRÁVA.

miloš /tata/ napsal(a) dne 22.8.2011:
Naše babičky ho znaly a když jsme si rozbili koleno nebo loket byl to zázračný lék stačilo´dát na bolísku čerstvé listy neb i s natí a do tří dnů bylo po bolesti a rána zhojená.Tedˇjsem taky boural na kole ,už je mi 58,tam kde dřív růstával už není a tak budu trpět o pár dní dýl.

Pospíšil Pavel napsal(a) dne 13.7.2010:
Dobrý den,toto vše při hojení ran můžu jen potvrdit.Používal jsem tyto listy při špatně se hojící kyčly po operaci.V současné době ho opět potřebuji na tentýž problém,není k sehnání.Pokud někdo má nějaký zdroj nebo radu předem moc děkuji.

ondrd napsal(a) dne 19.5.2010:
Sháním tuto rostlinku vím že roste planě jen sem ji venku neodjevil. Jsem z okolí chomutova tak kdyby ste ji někdo měl na zahrádce a mohl mi kousek odkopnout.Děkuji

  • walter napsal(a) dne 20.5.2011:
    dobrý den i když jsem z liberce tak pracuji na božím daru tam je všedobr snad všude a je to kousek od chomutova . doufám že jsem pomohl .

Petr Kasal napsal(a) dne 23.6.2008:
Mám velmi dobré zkušenosti při léčbě zhnisaných, špatně se hojících se ran. Po aplikaci rubové strany listu na zhnisané ložisko, je veškerá zhnisaná tkáň "vysáta" a rána se stane čistou, použitou k doléčení desinfekčními rostlinami, jako je šalvěj, heřmánek, či arnika.

Komentáře   

Josef Horník
# MerlíkJosef Horník 2016-12-18 18:04
Dobrý den, vzpomínám si, jak mi moje maminka zabalila můj zhnisaný prst do listů, kterému se u nás na divišovsku říkalo "přesol", měl naspodu takové bílé kuličky, menší než zrnka máku. Do rána byl hnis z prstu vysátý a kůže byla "vybělená".. Můj děda tu rostlinku nazýval "psosor".
Odpovědět
Darinka
# souhlasDarinka 2015-11-16 23:38
Přeji hezký večer, není problém, semínka jsou k mání a rostlinku můžete mít doma ve větším květináči.
Odpovědět

Přidat komentář