Moringa1 olejná neboli strom behenový (Moringa oleifera Lam., Mor. pterygosperma2 Gärtn.) poznává se snadno od jiných stromů tím, že má neobyčejně veliké, střídavé listy dvakrát i třikrát zpeřené, složené z četných vejčitých, celokrajných lístků.
Bělavé, vonné kvítky, sestavené do bohatých úžlabních lat, připomínají svým složením květy kapary (Capparis spinosa L.) a květy resedy (Reseda lutea L.), do jejichž příbuzenstva chudičká čeleď rostlin moringovitých (Moringaceae) se zařazuje.
Jsouce různopohlavné květy moringy mají na okraji číšky 5listý, záhy zpět ohrnutý kalich a 5plátečnou, poněkud nepravidelnou korunu; v koruně vězí 5 oplodních tyčinek, s nimiž se střídá 5 patyčinek (bez prašníků), po případě podlouhlý, jednopouzdrý semeník, spočívající na stopkovitém plodonoši a sužující se v dlouhou tenkou čnělku.
Plody jsou trojboké, až 3 dm dlouhé luskovité tobolky, jež obsahují v houbovité dřeni větší počet trojkřídlých semen zvíci lískových oříškův a dozravše poltí se ve 3 chlopně.
Jsouc původně domovem na pobřeží Malabarském v Přední Indii, moringa olejná rozšířila se odtud i do jiných teplých zemí, zejména do tropické Ameriky, kde ji nejvíce pěstují na Malých Antillách. Jestiť stromem velice užitečným, všestranně upotřebitelným, anať poskytuje lidem kořene, kůry, listů, květů, mladých luskův i semen.
Kořen jest proniknut ostrou silicí, která mu dodává štiplavé chuti, tak že roztrouhán může nahraditi křen; a také se ho v tropech skutečně k masu a rybám místo křenu používá. Odtud nazývá se moringa jinak též stromem křenovým.
Odvaru z kůry užívají jako léčivého prostředku proti otokům, kurdějům a dně.
U starších stromů vytéká z kůry klovatina podobná arabské gumě, jen že jest mnohem bohatší bassorinem a trochu tvrdší.
V lékárnách upotřebují klovatiny neboli gumy behenové3 k stejným účelům jako tragantu.
Z čerstvých listů, květův a zelených lusků připravuje si v tropech chudý lid salát.
Největší užitek skýtá moringa ovšem semeny, jež se vyznačují hořkou, ostrou chutí a byvše požita, počistivě působí. Obsahujíť značné procento tak zv. oleje behenového, který z nich možno též vylisovati. Byv vylisován za studena, olej behenový jest čistý, slabě nažloutlý, nasládlé chuti a bez zápachu. V některých tropických zemích tímto olejem mastí pokrmy, zvláště saláty, v Evropě však ho upotřebují hlavně jen do mastí, do pomád a na vlasy. Druhdy dovážel se behenový olej do Evropy netoliko pro lékárny, nýbrž též pro hodináře, kteří jím mazali osy hodinových koleček. Poněvadž jej však v obchodech zhusta falšovali, byl znenáhla jinými oleji z obchodní dopravy úplně vytlačen.
Pozn. V Arabii a v Egyptě roste moringa arabská (Moringa arabica Pers., Mor. aptera4 Gärtn.), jejížto bezkřídlé olejnatá semena byla známa pod jménem egyptských oříšků již ve starověku a do nedávna byla pod jménem oříšků behenových (nuces behen) dovážena i do našich zemí, neboť se jich užívalo jako počisťujícího i dávivého prostředku a tlačil se z nich (behenový) olej, který přidávali do vonných mastí.
1 Tak zovou tento strom na pobřeží Malabarském.
2 Slož. z řec. křídlo + semeno.
3 Behen nazývají tento strom i jeho ovoce v Indii.
4 Řec. bezkřídlý, vzhledem k semenům.