Hroznovec¹ obecný (Coccoloba uvifera² L.) jest nižší strom mající střídavé, krátce řapíkaté, okrouhle srdčité, celokrajné, kožovité listy a drobné, bělavé kvítky v konečných, štíhlých hroznech.

Složení květů jest podobné jako u našich rdesen (Polygonum), s nimiž hroznovec náleží do společné čeledi rdesnovitých (Polygonaceae). Mají totiž vytrvalé, 5dílné okvětí, nejčastěji 8 tyčinek a svrchní semeník se 3 čnělkami.

Po opylení vyvinuje se ze semeníku trojboká nažka, okvětí pak nažku objímající zdužnatí, čímž vzniká nepravý plod podobný vejčité, posléze červené bobuli.

Hroznovec jest domovem na ostrovech Antillských a ve Střední Americe, kdež zralé „bobule“ sladké, navilé chuti jsou oblíbeným ovocem. Hořkých semen, jež jsou v plodech ukryta, užívají domorodci proti průjmům. Ze dřeva a mladých haluzí vyvářejí tak zv. americké neboli západoindické kino, jehož se druhdy užívalo v lékařství, nyní však se ho upotřebuje hlavně v koželužství; za tím účelem dovážejí je - zejména z Jamaiky - též do Evropy.

Pozn. Z našich rostlin dávají nepravé jedlé plody: různé druhy růží (šípků), jalovec (Juniperus communis L.), tis (Taxus baccata L.) a rakytník (Hippophaë rhamnoides L.).

Nemáte oprávnění psát komentáře.