Tropaeolum majus - lichořeřišnice větší
Slovensky: Kapucínka väčšia
Čeleď: Tropaeolaceae - lichořeřišnicovité
POPIS:
U nás jednoletá bylina s plazivou lodyhou až 3 m dlouhou (ve své domovině až 5 m dlouhou). Listy s ovíjivými řapíky, celokrajné nebo mělce laločnaté, lysé. Květy na dlouhých ovíjivých stopkách, kališní ostruha 2 až 4 cm dlouhá, zakřivená, špičatá, kališní lístky okrouhlé, dolní 3 na bázi brvité, oranžově červené, horní s červenými pruhy. Kvete v VI až X. Pěstuje se v řadě kultivarů (nízké nepnoucí, vysoké, plnokvěté, s květy červenými, oranžovými, žlutými), které vznikly křížením s druhy T.peltophorum a T.Minus.
PŮVOD:
Ekvádor, Peru, Kolumbie, zplaňuje však i na mnoha dalších místech tropů a subtropů, u nás často pěstována, v našich podmínkách zplaňuje však jen velmi zřídka.
PĚSTOVÁNÍ:
Lichořeřišnice vyžaduje slunné a teplé stanoviště, snese však i polostín. Půda by měla být dobře propustná, hlinitopísčitá, nepřehnojená dusíkem. Množí se semeny, které se vysévají počátkem května přímo na venkovní stanoviště, nebo je lze předpěstovat v únoru v pařeništi, na venkovní stanoviště se pak přesazuje koncem května (je citlivá na mráz).
LÉČITELSTVÍ:
Obsahuje isothyokyanát benzylnatý, silici, draslík, olej a bílkoviny.
Sbírají se semena (Fructus tropaeoli), květy (Flos tropaeoli) a listy (Folium tropaeoli). Semena se sbírají po dozrání (září, říjen), květy a listy po celou dobu vegetace.
Droga působí výrazně antibioticky zejména v oblasti močových cest a to na stafylokoky, streptokoky, proteus vulgaris, escherichia coli, salmonely i další druhy bakterií, částečně působí příznivě i v oblasti dýchacích cest.
Podává se buď v čerstvém stavu (30 až 40 g šťávy nebo 50 až 60 g salátu) nebo po usušení ve formě nálevu (3x denně po 350 ml nálevu) či lihovodného roztoku. Účinek přichází asi za 2 hodiny, po 16 hodinách však již odeznívá. Dříve se lichořeřišnice užívalo i proti vypadáváni vlasů či proti lupům.
DALŠÍ UŽITÍ:
Poupata a nezralé plody naložené v octě se užívají jako náhrada pravých kaparů, mladé listy a květy se přidávají jako koření do salátů (má chuť řeřichy).
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)savami napsal(a) dne 4.4.2011:
Dobrý večer,
chtěla jsem se zeptat koupila jsem si lichořeřišnici pnoucí plnokvětou a jednoduchou chtěla bych je pěstovat v truhlíku na okně a chtěla bych to namíchat s nízou má s tím někdo zkušenost kolik a jak daleko od sebu.A ještě jestli jsou všechny druhy jedlé na sáčku to není psané moc děkuji a která barva je nejchutnější moc děkuji za odpovědi.
- vláďa napsal(a) dne 8.5.2011:
Lichořeřišnice jsou všechny stejné pikantní chuti,výborná je z ní tinktura na nachlazení,která působí silněji než echinacové kapky. Také ochutnávání čerstvých listů pomáhá při bolestech krku.Pro vysazení je lépe co největší truhlík,doma lichořeřišnici pěstuji v 60 litrovém květináči,abych měl dostatek natě na tinktury. V malém truhlíku je rostlinka malá,na záhonu venku je až příliš velká a dělá až několika metrové šlahouny pod nimiž nemůže nic růst,proto kompromis ne záhon,ale velký květináč na balkóně.Přeji úspěšné vypěstování sazenic. bylinář Vladimír
Anna napsal(a) dne 1.4.2011:
Ráda bych se zeptala - dříve když jsem kupovala semena lichořeřišnice tak na sáčku bylo uvedeno lichořeřišnice větší.V současné době tam je napsáno buď lichořeřišnice pnoucí nebo lichořeřišnice keříčková. Tinktura se má dělat z lichořeřišnice větší - tak neví je-li možné použít i tyto druhy lichořeřišnic k výrobě tinktury
Uherková Martina napsal(a) dne 10.6.2010:
Dobrý den,pěstuji lichořeřišnici pnoucí v truhlíku na balkoně a žlutnou jí listy,může mě někdo napsat proč?Dočetla jsem se,že odpuzuje mšice a teď jsem dvě poupata odtrhla,jelikož na nich mšice byla.Loni jsem ji taky pěstovala a nic takového s ní nebylo.Děkuji za odpověď.
- vláďa napsal(a) dne 8.5.2011:
Je to tím že je truhlík příliš malý a dochází k nerovnováze při zálivce atd.
- kostík napsal(a) dne 22.12.2012:
S mšicemi je to přesně naopak! Mšice lichořeřišnici milují, takže pravidelně prohlížet, aby se vám nepřemnožily, jakmile už jednou rostlinku napadnou. Někde doporučují postříkat mýdlovou vodou.
Dana napsal(a) dne 19.7.2008:
Pěstuji Lichořeřišnici jako ozdobu na zahradě.Zajímalo by mě jestli někdo má podrobnější postup na přípravu tinktury nebo jiných léčivých prostředků z této rostliny.Díky
- alena napsal(a) dne 24.8.2008:
Dobrůtka je čerstvo lichořeřišku papapt přímo na zahrádce,je to vynikající.Je možné baštit poupátka i větší kvítka i zelené listy na chlebíček s máslem.
- Hana napsal(a) dne 26.9.2008:
Dobrý den. Reaguji na Váš dotaz možná pozdě, ale.. :-)) Listy i se stonky naplním skoro po hrdlo prázdnou lahev od nějaké lihoviny, doleji obyčejnou vodku nebo jinou lihovinu, aby byl obsah ponořený, zašroubuji uzávěr a dám na okno, kde ji pohladí občas sluníčko. Po 2-3 týdnech sleji a užívám čajovou lžičku denně, když přijdou ranní plískanice, chladno a lezavo. Močové cesty to ocení a horní cesty dýchací též. Do hrnku kvalitního čaje s medem (např. roibos) lze dát i děrem starším 3 let. Zabírá výborně.
- Eva napsal(a) dne 8.12.2008:
na stranke www.vilcakul.extra.hu je pekny clanok o priprave homeopatika a pod., oplati sa precitat.
