Ruta graveolens - routa vonná

Slovensky: Ruta voňavá

Čeleď: Rutaceae - routovité

 

POPIS:

Modravě zelený, nepříjemně páchnoucí, žláznatě tečkovaný, 20 až 60 cm vysoký polokeř. Lodyha přímá, větvená, lysá, v dolní části dřevnatějící. Listy střídavé, peřenosečné, slabě dužnaté, proti světlu světle tečkované, úkrojky jednoduché až 3sečné, dolní listy řapíkaté, horní krátce řapíkaté až přisedlé. Květy v koncových vidlanech, vrcholové květy 5četné, ostatní 4četné, žluté, korunní lístky lžícovitě vyklenuté. Kvete v VI až VIII.

PŮVOD:

Východní Středomoří, u nás pěstována a občas (zejména v teplejších oblastech) zplaňuje.

STANOVIŠTĚ:

Skalnaté a kamenité stepní stráně, podél cest.

JEDY:

Viz. odstavec Léčitelství.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírá se kvetoucí nať (Herba rutae) nebo list (Folium rutae) a to v květnu nebo červnu. Suší se ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C. Při sběru je nutné použít rukavice, neboť šťáva z rostliny může vyvolat u některých osob záněty na kůži.
Obsahuje fenolický guajakol, furanokumariny (např. bergapten, xanthotoxin), flavony (např. kempferol, kvercetin, myricetin) a jejich glykosidy (rutin), furanochinolinové alkaloidy (např. rutacin), deriváty lignanu, kyselinu jablečnou, hořčiny, třísloviny a asi 0,5% toxických silic.
Droga příznivě ovlivňuje činnost žlučníku, tlumí bolesti při žlučníkových kamenech, působí protikřečově (např. při ledvinových kolikách), močopudně, zvyšuje přívod krve do trávicího ústrojů (=zlepšuje trávení) a hladkého svalstva vůbec, zlepšuje prokrvení ledvin, mírně snižuje krevní tlak (zejména je-li vysoký tlak způsoben poruchami funkce ledvin), působí antiskeroticky, zpevňuje cévy (takže ji lze použít zejména při lámavosti cév nebo např. při krvácení do oční sítnice), zvyšuje tonus dělohy, při neurotických bolestech hlavy spojených se závratěmi působí sedativně, zevně ve formě obkladů nebo koupelí přispívá k hojení hnisajících ran, dříve byla užívána i proti střevním parazitům (hlístům).
Routa se podává nejčastěji ve formě tinktury, případně ve formě čaje, nálevu (1 čajová lžička drogy na 1/2 l vody, nechá se 8 hodin luhovat) nebo v prášku (2x denně na špičku nože).
Vzhledem k tomu, že routové silice jsou ve větších dávkách toxické, neměly by se v žádném případě překračovat doporučené dávky. Ve větším množství může routa vyvolat nevolnost, omámení a dávení, po požití čerstvé rostliny se může objevit zduření jazyka, nadměrné slinění nebo i střevní záněty. Navíc některé obsažené furanokumariny mají fotosenzibilizující účinek, takže mohou u citlivých osob vyvolat kožní záněty. V žádném případě by routa neměla být podávána těhotným ženám, neboť zvyšuje tonus dělohy a prokrvení malé pánve.

JINÉ UŽITÍ:

Pro svou hořkou chuť se někdy mladé výhonky nebo listy používají v malém množství jako koření do salátů, omáček nebo masitých jídel.

PĚSTOVÁNÍ:

Pěstuje se odrůda s modravými listy nebo odrůda s listy krémově skvrnitými. Routa vyžaduje slunné nebo jen slabě přistíněné místo a vápnitou, dobře propustnou půdu. Množí se v létě řízky, které se sází do pařeniště, nebo dělením starších trsů na jaře nebo semeny, jež se vysévají v dubnu do pařeniště, na venkovní stanoviště se pak přesazují koncem května. Při ošetřování routy je vhodné si chránit ruce rukavicemi (viz. odstavec Léčitelství).


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Guinée cochon napsal(a) dne 26.2.2014:
Kamarád ji kdysi zkusil nacpat do vodní dýmky místo tabáku, krom toho, že chutnala pěkně hnusně, ho pak čekalo prý trochu pozměněné vidění, to ale trvalo jenom chvilku a pak se dostavily sedativní účinky. Každopádně snad po hodině už ho začala šíleně bolet hlava a přestala až po mnoha hodinách na druhý den.

Lukáš napsal(a) dne 9.7.2012:
To by mě zajímalo kde na tom slovensku roste, já jsem tu rostlinu potřeboval a objel jsem slovensko od Čachtic až po Bratislavu a nikde jsem jí nenašel.

ivan napsal(a) dne 7.6.2012:
nie len na istrii ale aj na slovensku v cachticiach a okoli a tiez som si flasticku priviezol z pescary z talianska. mnam. uz je po nej:-) ak nieje domace staci aj vodka... no a teraz ju pestujem uspesne aj v centre londyna:-)

Ruta napsal(a) dne 2.3.2011:
Já se podle ní jmenují. Je to národní květina Litvy a tohle jméno je tám velmi oblíbené.

Fanjo Slavič napsal(a) dne 22.12.2010:
Je to pravda , že se dává v Istrii do alkoholupro její dobrý vliv na ledviny a žaludek. Tám se tento alkohol ( slivovice jmenuje : Zelenec.

Stachová napsal(a) dne 8.9.2008:
Na Istrii ji dávají do alkoholu jako dekoraci i pro její léčebné účinky.

Přidat komentář