Taka¹ protisečná (Tacca pinnatifida² Forst.) jest vytrvalá bylina vyhánějící z hlízovitě naduřelého oddenku veliké, dlouze řapíkaté, dvakráte zpeřeně dělené listy a přímý, dutý, až 2 m vysoký květonosný stvol. Z hlavního oddenku vyrůstají často jako u kolokasií postranní výhonky, jež na koncích hlízovitě naduřují.

Květy, sestavené v konečném hustém okolíku, připomínají svým složením z našich rostlin nejvíce květy bledule jarní (Leucouim vernum L.); jsouť rostliny takovité (Taccaceae) s rostlinami amarylkovitými, k nimž bledule náleží, dosti blízko příbuzný. Na spodním semeníku spočívá šestidílné okvětí a 6 tyčinek, uprostřed nichž trčí krátká čnělka, zakončená trojklannou bliznou.

Plody jsou bobulovité, vícesemenné, šestižebré tobolky otvírající se od vrcholku chlopněmi.

Taka protisečná jest domovem ve Vých. Indii, na ostrovech Malajských a na Nové Quinei, kde ji hojně pěstují jakožto rostlinu kuchyňskou. V novější době pěstují ji také v teplé Africe, zejména v Kamerunu.

Z nahořklých hliz, které dosahují váhy až 4 kg, upravují v uvedených zemích různé pokrmy jako u nás ze zemáků. Nejčastěji je upravují s octem, jenž poněkud ostrou jejich chuť zmírňuje. Mimo to z nich vyrábějí jemnou škrobovou moučku, kterou uvádějí do obchodu obyčejně pod jménem východoindického, tahitského a fidžijského arrow-rootu. Pekouť z ní chutná pečiva a zavářejíce ji ve vodě připravují z ní výživné kaše.

Nastrouhané čerstvé hlízy přikládají na rány. Z usušených a vybílených stvolů a listových řapíků pletou klobouky.

Nemáte oprávnění psát komentáře.