Urtica dioica - kopřiva dvoudomá
Syn.: Urtica major
Slovensky: Žihľava dvojdomá (pŕhľava dvojdomá)
Čeleď: Urticaceae - kopřivovité
POPIS:
Vytrvalá, obvykle dvoudomá, až 2 m vysoká bylina. Lodyha přímá, 4hranná, obvykle nekořenující, chlupatá, jen zřídka téměř lysá. Listy vstřícné, křižmostojné, řapíkaté, čepel delší než řapík, vejčité až kopinaté, na bázi srdčité, na okraji pilovité nebo zubaté, chlupaté, zpravidla s větším množstvím žahavých chlupů na žilkách. Květy jednopohlavní, nejčastěji v jednopohlavních květenstvích, jež vyrůstají v paždí listů, samčí květenství přímá a latovitá, samičí kratší, klasovitá nebo hroznovitá, za květu přímá, později nící, s žahavými chlupy, obě květenství delší než řapíky listů. Květy 4četné, nenápadné, nazelenalé. Kvete v VI až X.
Pozn.: Žahavost chlupů kopřivy způsobují zřejmě aminy acetylcholin, histamin a serotonin (dříve byla uváděna jako příčina pálení kyselina mravenčí, což se dle novějších výzkumů jeví jako omyl), nicméně i v řadě novějších publikací se mluví o "dosud neznámém kopřivovém jedu".
STANOVIŠTĚ:
Vlhké lesy, křoviny, podél cest, břehy, paseky, rumiště, v okolí lidských sídel, na půdách dusíkatých a vlhčích.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR po celém území hojně až velmi hojně, roste i v nejvyšších polohách (např. na Sněžce), na jejím současném masivním rozšíření se velkou mírou podílí nadměrné hnojení polí. Celkově roste v mimotropických oblastech téměř celého světa.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se list (Folia urticae) nebo nať (Herba urticae), někdy i oddenek (Radix urticae) či květ (Flos urticae). Drogu je možné sbírat od jara do září, nejlépe ale pouze od jara do konce května, kdy bývá nejúčinnější. Suší se co možná nejrychleji ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 50 °C.
Listy obsahují množství chlorofylu (až 1%), asi 15% minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5%) a serotonin (asi 0,02%), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které "zastavují krvácení"), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.
Použití kopřivy v léčitelství je velmi rozmanité: Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti chudokrevnosti, dále působí jako antirevmatikum, protizánětlivě, dezodoračně a urychluje hojení ran. Kopřivová droga také účinkuje jako kardiotonikum, antidiabetikum (při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné píchat si inzulín), protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka, kořene se užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů (hrst kopřivových kořenů se 10 minut vaří v 0,5 l vinného octa a takto získaný odvar se denně vtírá do pokožky hlavy), samčí květy údajně zvyšují plodnost mužů.
Kopřiva se nejčastěji podává ve formě odvaru nebo nálevu (1 čajová lžička drogy na šálek vody, podává se 3x denně).
Za mírně toxické jsou považovány jen čerstvé rostliny, které způsobují na pokožce pálení a puchýřky. Sušením nebo varem se však toxické látky ničí a kopřivu lze pak podávat i dlouhodobě a bez jakýchkoliv kontraindikací.
DALŠÍ UŽITÍ:
- Kopřiva je surovinou na výrobu chlorofylu, z něhož se dále získává diterpenický alkohol fytol, jenž se užívá k výrobě vitamínu K a v kosmetice pak k výrobě deodorantů.
- Kopřiva je rovněž přadnou rostlinou, ovšem poněkud podřadné kvality.
- Z mladých kopřivových listů se připravuje salát nebo "špenát" nebo se mladé lístky přidávají do "jarních" polévek.
- Kopřiva se také podává jako krmivo mladé drůbeži.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Blažej Zelinka napsal(a) dne 21.8.2009:
Kopřivu nesbíráme na neprosluněných místech a v místech hnojených dusičnany. Sběr je od časného jara do září(nejvíc účinných látek má do konce května).Drogu sbíráme kolem 14. hodiny. Pití čaje z kopřivy kvůli možné tvorbě ledvinových kamenů maximálně po dobu tří týdnů. Pozor na možnost alergie na kopřivu!
Blažej Zelinka napsal(a) dne 21.8.2009:
Když nemáme po ruce lékárničku, menší krvácející ránu na kůži můžeme ošetřit kopřivou-když obětujeme plátěný kapesník- do kterého zabalíme nať kopřivy a pořádně ji roztlučeme kamenem. Kaši z kopřivy přiložíme na ránu a zavážeme. Krvácení se brzy zastaví. Kopřiva by neměla pocházet z místa kontaminovaného chemickými postřiky, nebo od frekventované silnice. Ještě jedna rada z říše fantazie: Krvácení-třeba z nosu můžeme zastavit,když zakrvácené tampóny spálíme v kamnech, nebo tam-kde zápach pálených tamponů neobtěžuje. Tuto metodu můžeme použít i u hnisajících ran(spálením použitých obvazů). Samozřejmě-nejvhodnější je, když rány ošetří klasickým způsobem odborník!!
Jana Bidmonová napsal(a) dne 20.8.2009:
Kopřiva je bylina,která se nedá pěstovat jako monokultůra!!!!!!Jana
- Martin napsal(a) dne 9.1.2011:
Kopřiva je bylina,která v některých případech sama monokulturu vytváří a těžko se jí pak lze zbavit!!!!!
Jindřich František Bobák napsal(a) dne 16.7.2009:
Kopřiva
Kopřiva u nás roste všude,
kam se jen člověk podívá.
Místo, kam šlehne, bývá rudé,
pálí listy, i lodyha.
Jen se jí dotkneš, už se kůží
rozběhne stádo mravenců,
a barvou připomíná růži
s tisíci drobných pupenců.
Ale je léčivá, to víme všichni,
a neléčí jen nemoci!
Také ty, kdo nadmíru zpyšní,
nebo jen leží na peci.
Eva a Honza napsal(a) dne 1.5.2009:
Dnes jsme si s manželem připravili "Jarní nápoj pro očistu krve" z čerstvých kopřiv dle návodu na stránkách vareni.cz a musím říct, že byl opravdu chutný a věřím, že bude mít i pozitivní účinky na organismus. Takže určitě vyzkoušejte! Bylo by škoda nevyužít tolik pozitivních látek, které "obyčejná" kopřiva obsahuje.
ciccio napsal(a) dne 26.4.2009:
Dobrý den. Mám dotaz zda můžu kopřivu konzumovat čerstvě utrženou bez jakékoliv tepelné úpravy. Předem děkuji za odpověď.
- jata napsal(a) dne 6.5.2009:
ano, nejlepší je utrhnout jeden nebo pár těch nejmladších lístků, svinout do malého kornoutku tím chlupatým dovnitř a vstrčit mezi zuby - tak se dá bez popálení rozkousat a v tu chvíli ani nepálí
- pavel napsal(a) dne 26.4.2012:
asi dve hodiny po utrhnuti ztraci palive ucinky
ing. Ladislav Žák, t.č. Zlaté Hory, pův. Valašská Polánka napsal(a) dne 23.1.2009:
Několikerým opakovaným poprlením bolavých kloubů a svalů spojeným s rozmasírováním bolavých míst touto zázračnou rostlinou a tím i její rozmašírovanou kaší a vzniklou šťávou + zábaly z kopřivové hmoty jsem se zbavil úporných bolestí a neduhů zřejmě revmatických nebo vzniklých ze soustavného namáhání pohybového ústrojí. Je u nás na to zavedený i salón.
vlasta napsal(a) dne 21.8.2008:
Kopřiva,nebou spíše její vylouhovaný roztok je vynikající hnojivo.
