Akacie¹ neboli kapinice pravá (Acacia Verek² Guill., Ac. Senegal Willd.) jest šedokorý stromek nebo bohatě větevnatý keř z čeledi prostoplátečných rostlin citlivkovitých (Mimosaceae), blízkých příbuzných s rostlinami motýlokvětými. Velice úhledné listy, opatřené na spodu řapíků místo palistů ohnutými krátkými trny, jsou dvakráte sudozpeřené, skládajíce se z čárkovitých, sivozelených, více méně lepkavých lístkův.

Z paždí listů vyrůstají stopkaté, válcovité, as 8 cm dlouhé klasy drobných, bledožlutavých, až skoro bílých, hustě směstnaných kvítků, které mají zvonkovitý 5zubý kalich, 5cípou korunu, četné jednobratré tyčinky a svrchní podlouhlý semeník protažený v nitkovitou čnělku. Většina květů však odkvete na plano a opadá.

Plody jsou tenké, dlouhé, smáčknuté lusky obsahující několik sploštělých, leskle černých semen.

Akacie pravá jest domovem v západní Africe, zejména v Senegambii; vyskytuje se však také ještě s jinými druhy v Africe severovýchodní, zvláště v poříčí hořejšího Nilu, na poloostrově Somalském, jakož i v Arabii.

V době trvalých dešťův, od července do října, tvoří se v kůře její klovatina. Když pak nastanou suché a horké východní větry, kůra dešťovou vodou nabotnalá se vysušuje a vznikají v ní trhliny, jimiž potom klovatina vytéká a tuhne v bledožlutou, někdy téměř bezbarvou massu - arabskou gumu (gummi arabicum). Mimo to vytéká klovatina z otvorů kůry, které vykousali zvláštní mravenci, aby mohli pod kůru uložiti vajíčka, jakož i z nářezů, které do kůry úmyslně učinili lidé, aby více klovatiny vyteklo.

Ztuhlou arabskou gumu sbírají domorodci holými rukami nebo ji seškrabují s větví dlouhými lžicemi, činíce si z ní zásoby. Jestiť v některých krajinách chudým domorodcům důležitou potravou a hlavním obchodním zbožím; do Evropy dováží se obyčejně v jutových pytlích po 80-90 kg.

V Evropě užívá se arabské gumy k účelům rozmanitým: V lékárnách ji přidávají do tekutých léků, aby zamezili usazování se nerozpustných prášků, upotřebují jí jako lepidla při výrobě pilulek atd. V tiskárnách jí zahušťují barvy pro potiskování látek, a jemnějších druhů užívají k appreturám krajek a tkanin hedvábných. Mimo to se jí upotřebuje ku přípravě akvarelových barev, v továrnách na inkoust, v kamenotisku, v cukrářství, v továrnách na likéry atd. V domácnostech užívá se rozpuštěné gumy arabské jako lepidla. K témuž účelu spotřebuje se jí zvláště mnoho na obálky a poštovní známky.

V obchodě rozeznává se celá řada odrůd gumy arabské dle toho, jak se ve vodě rozpouštějí (zda snadno či obtížněji, úplně či jen z části), jakou mají barvu a průsvitnost, v jakých se vyskytují kouscích a z jakých pocházejí stromů. Za nejlepší druh považuje se arabská guma pocházející z Kordofanu, poněvadž jest skoro čirá nebo světle nažloutlá jako víno, ve vodě se úplně rozpouští a nemá chuti ani zápachu.

Co týká se dějin gumy arabské, dlužno uvésti, že jí užívali hojně staří Egypťané ku přípravě malířských barev již od 16. století před Kr. a že také v starověkém Řecku byla dobře známa, jak možno souditi z lékařských spisů Hippokratových a z dějin Herodota. Z Řecka rozšířila se známost o arabské gumě do Italie a odtud do ostatní Evropy. Až do druhé poloviny 18. století dovážela se veškerá arabská guma pouze ze zemí východních, zvláště z Egypta. Byloť sice Evropanům už ve 14. století známo, že také v záp. Africe, na př. v Senegambii, rostou akacie dávající gumu, ale vyvážeti se počala arabská guma z těchto zemí teprve asi před 150 léty.

Falšování arabské gumy děje se nejčastěji klovatinami z třešní, švestek, broskví a jiných stromů mandloňovitých; v novější době dovážejí tyto klovatiny i do Evropy a to hlavně z Asie. Oproti gumě arabské všecky klovatiny ze stromů mandloňovitých rozpouštějí se ve vodě jen z části, ostatek pouze nabotnávají. Možno jich upotřebiti hlavně jen v tiskárnách kartounů.

Kromě akacie pravé dávají klovatinu nazývanou všeobecně -namnoze ovšem neprávem - gumou arabskou, ještě některé jiné druhy kapinic, z nichž buďtež uvedeny alespoň tyto:

a) Akacie arabská (Acacia arabica Willd.) - shoduje se ve všech vlastnostech s akacií pravou až na to, že má žluté květy směstnány do kulatých strboulů a lusky neobyčejně dlouhé, mezi semeny růžencovitě zaškrcované.

Roste hlavně v Arabii a ve vých. Africe, zvláště v Kordofanu a na poloostrově Somalském. Do nedávná mělo se za to, že veškerá guma arabská, dovážená do střední Evropy hlavně z egyptského města Alexandrie přes Terst, pochází právě z tohoto druhu kapinic, kdežto guma dovážená ze západní Afriky, hlavně ze Senegambie, přes Marseille a Bordeaux do Francie a přes Hamburk do Německa, že pochází z kapinice pravé. V novější době však bylo dokázáno, že vedle kapinice arabské jest to hlavně kap. pravá, která skýtá nejvíce a nejlepšího zboží nejen v zemích západoafrických, nýbrž i v Africe východní.

b) Akacie marocká (Ac. gummifera³ Willd.), od akacie arabské hlavně tím se lišící, že má lusky srpovitě prohnuté, dává špatnější druh klovatiny, jež se dováží nejvíce do Francie z pobřežního města Mogadoru v Marokku.

c) Akacie hustokvětá (Ac. pycnantha⁴ Benth.), rostoucí v jihových. Australii, poskytuje vedle kůry bohaté tříslem tak zv. gumu australskou, která jest sice tmavěji zbarvena nežli klovatiny africké a asijské, ale ve vodě se dokonale rozpouští. Dovážejí ji nejvíce do Anglie.

d) Také akacie česneková (Ac. farnesiana Willd.), jakož i akacie katechová (Acacia catechu Willd.) a velkotrnná ak. egyptská (Ac. seyal Del.), jež uvedeny jsou v odd. IX. a XII., dávají dobré klovatiny.

Nemáte oprávnění psát komentáře.