Kadidlovník pravý (Boswellia1 sacra2 Fluck., Bosw. Carteri3 Bidrw.) náleží do čeledi prostoplátečných rostlin kadidlovníkovitých (Burseraceae), jimž z našich rostlin jsou nejbližšími rostliny škumpovité (Terebinthaceae). Jest neveliký strom o štíhlém kmeni, jehož hnědožlutá kůra se každého roku v tenkých lupenech slupuje, a o řídké koruně, jejíž větve nesou - zvláště na vrcholcích - chomáče lichozpeřených listů složených z vejčitě podlouhlých, vroubkovaně pilovitých lístků.
Bílé květy jsou sestaveny do hroznů, které skládají bohaté laty. Jsouce pravidelné, mají nepatrný miskovitý kalich, 5plátečnou korunu, 10 tyčinek a svrchní semeník o jednoduché čnělce, objatý kolkolem kruhovitým vyniklým terčem.
Plody jsou trojboké, 2-3pouzdré peckovice obsahující v každém pouzdře po křídlatém semenu.
Kadidlovník pravý roste v Arabii a ve východní Africe, zejména v pohořích poloostrova Somalského.
Z přirozených trhlin nebo z učiněných řezů a ran jeho kůry vytéká vonná pryskyřice, která na vzduchu tuhne v žlutavou nebo červenavou pevnou hmotu - známé kadidlo (gummi olibanum, thus orientale).
Páleno na žeřavém uhlí, kadidlo vydává příjemný balšámový zápach, proto ho od dávných dob užívali na Východě k vykuřování příbytkův a chrámů, kterýžto zvyk přešel i do bohoslužby katolické. Mimo to však užívá se kadidla též v lékařství: podkuřují jím údy stížené rheumatismem, přidávají ho do některých mastí a náplastí atd.
Nejvíce a nejlepšího kadidla dováží se do Evropy z poloostrova Somalského, kde je domorodci, nařezávajíce stromy kadidlovníkové, od ledna do března pilně sbírají.
Vedle kadidlovníku pravého rostou v tropech ještě některé jiné druhy, které dávají kadidlo. Jsou to zejména kadidlovník Freereův (Bosw. Freereana Birdw.), který roste na vápenatých kopcích v Somalsku, zvláště však kad. pilovitý (Bosw. serrata seu thurifera Roxb.), který se vyskytuje v nižších pohořích severozápadní a střední Přední Indie. Kadidlo z posledního stromu, ač se ho ve Vých. Indii užívá všeobecně, pro evropský obchod nemá významu.
Tak zv. kadidlo židovské neboli kad. černé (resina storax, storax in granis, storax calamitus) není výměškem kadidlovníků, nýbrž sturače obecného (Styrax officinalis L.), nevelikého stromu nebo keře rostoucího na výslunných kamenitých místech v Řecku, Syrii a Palestýně. Shoduje se u většině vlastností se sturačem benzoovým (Styrax benzoin Dryan.), sturač obecný má střídavé, krátce řapíkaté, vejčité, celokrajné, na rubu bělošedě plstnaté listy a chudé hrozny úhledných, bílých, vonných květů, z nichž dospívají kulovité, zelené, plstnaté peckovice.
V Syrii a Palestýně roní se z jeho větví, byly-li poraněny, žlutočervenavá, příjemně vanilkou zapáchající pryskyřice, která tuhne v zrnka - židovské kadidlo.
Druhdy bylo kad. židovské oblíbeno v lékařství; přidávaliť ho zvláště do léků proti souchotinám a do mastí na svrab. Dnešního dne z lékáren však vymizelo, byvši vytlačeno podobnou drogou: storakem tekutým, jenž pochází z ambroně východní (Liquidambar orientalis Mill.), jak o tom již pověděno. Nanejvýš uživá se této pryskyřice jako kadidla na podkuřování rheumatických bolestí a přidávají jí do massy, ze které připravují tak zv. františky, jimiž se vykuřují pokoje.
1Pojmenován tak ku poctě angl. botanika J. Boswella.
2Lat. sacer, sacra, s a c r u m = posvátný.
3Ku poctě angl. lékaře Cartera, který o tomto stromě psal.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.