Laburnum anagyroides - štědřenec odvislý (štědřenec obecný, zlatý déšť)

Syn.: Cytisus laburnum, Cytisus pendulus, Cytisus penduliflorus, Laburnum vulgare, Genista laburnum
Slovensky: Štedrec ovisnutý (zlatý dážď)

Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)

 

POPIS:

Až 13 m vysoký, opadavý keř nebo strom. Větve zpočátku přitiskle chlupaté a zelené, později lysé, zelenohnědé až hnědé, kůra hladká. Listy střídavé, obvykle ve svazečcích po 2 až 6, řapíkaté, bez palistů, 3četné, lístky kratičce řapíčkaté, eliptické nebo vejčité, na vrcholu s nasazenou špičkou, na spodní straně přitiskle stříbřitě chlupaté. Květy v až 25 cm dlouhých hroznech, žluté, s hnědavou skvrnou na pavéze, květní stopky a kalich chlupaté. Lusk 4 až 6 cm dlouhý, nejčastěji se 2 až 6 semeny. Kvete v V až VI.

STANOVIŠTĚ:

Světlé lesy a jejich okraje, mýtiny, křoviny, kamenité stráně, na půdách vápnitých, často kamenitých, ale jinak bez specifických nároků, stanoviště světlé a teplé.

PŮVOD:

Zejména horské polohy jižní Evropy, od Francie na západě, po Balkán na východě, na severu po Maďarsko, u nás často pěstován a poměrně často i zplaňuje, takže může působit dojmem "původnosti".

JEDY A JINÉ OBSAŽENÉ LÁTKY:

V celé rostlině je přítomen zejména chinolizidinový alkaloid cytisin, který je chemicky podobný nikotinu, a také alkaloid laburnin. V semenech je cytisinu 1,5 až 3%, v sušených listech 0,3% a v květech okolo 2%. Dále je obsažen cholin, enzym ureasa, kyselina jablečná, v listech glykosid laurocerasin, v kůře pektin a v květech violaxanthin a peroxydasa.
Toxický je cytisin, otrava se objevuje velmi brzy po požití (cca za 30 minut) a projevuje se zvracením, průjmem, celkovou skleslostí, studeným potem, ospalostí nebo naopak blouzněním a halucinacemi, svalovými záškuby a křečemi, zorničky se rozšiřují, v těžkých případech se dostavují poruchy srdeční činnosti, zástava dechu a smrt, která může přijít ve velmi krátké době, někdy již během jedné hodiny. V drtivé většině případů však otrava nemá takto fatální důsledky, neboť štědřenec obvykle bývá ještě dříve, nežli se jeho účinné látky stačí vstřebat, spontánně a prudce vyzvracen. Nicméně otravy byly pozorovány zejména u dětí, které mohou zaměnit lusky štědřence za lusky hrachu nebo které ze zvědavosti okusují jeho nasládle chutnající větvičky. Uvádí se, že pro dítě tvoří smrtelnou dávku pouhá 2 semena (nebo 5 květů), takže otravy nelze rozhodně podceňovat a u postiženého je třeba vyvolat okamžitě zvracení (není-li spontánní), podat mu aktivní uhlí a co nejrychleji přivolat lékařskou pomoc.

LÉČITELSTVÍ A LÉKAŘSTVÍ:

V minulosti se užívalo natě při léčbě migrény, hysterie, melancholie, při otravě arsenikem a při léčbě jaterních chorob. V současnosti již se naštěstí štědřence v lidové medicíně neužívá (vyjma homeopatie). Pro lékařské účely se z lusků izoluje cytisin, který se používá např. v přípravcích na odvykání kouření.

DALŠÍ UŽITÍ: 

• Pevné, tvrdé, snadno leštitelné, hnědočervené dřevo štědřence bývá občas užíváno k výrobě drobných řezbářských výrobků nebo hudebních nástrojů, v minulosti se z něj dělaly i oblouky pro kuše.
• V době 1. světové války se štědřenec užíval jako náhražka tabáku (na kuřáky působí podobně jako nikotin, u nekuřáků vyvolává - také podobně jako nikotin - nevolnost).

 

PĚSTOVÁNÍ:

Pěstuje se již asi od 16. století, v současnosti v několika kultivarech (převislé větve, žlutě nebo bělavě skvrnité lístky aj.). Na půdu není náročný, může být i kamenitá, preferuje sice zásaditou reakci, ale poroste i v půdě mírně kyselé. Stanoviště by mělo být slunné a teplé. Vzhledem k tomu, že se jedná o rostlinu prudce jedovatou, není vhodné ji vysazovat tam, kde se ve větším množství potulují dětí (mateřské školky, školy, dětská hřiště, sídliště apod.).

---

Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Jarmila napsal(a) dne 28.5.2013:
Dobrý den. Myslela jsem si, že štědřenec je pouze druh trnovníku akátu, jsou si velice podobné. Je tomu tak či nikoli?

---

007zdenula napsal(a) dne 19.6.2010:
Dobrý den začátkem června jsem si zasadila štědřenec je na slunném místě a přesto mi nějak začal usychat listi žloutné a krouti se.Poradi mi prosím někdo co stím dělat děkuji

---

Filip napsal(a) dne 9.6.2010:
Skvělé dřevo na luky. Lepší už je snad jen tis.

---

Beránek Rostislav napsal(a) dne 4.7.2008:
Máme na Vysočině u chaty keř Štědřence, který řadu let dobře kvetl a nyní 2 roky je bez květů. V obci je více těchto rostlin a normálně kvetou, takže nejde o škody mrazem. Můžete poradit?

---

Bardonová Jana napsal(a) dne 19.6.2008:
Prosím o radu - přesedila jsem štědřenec koncem května a začal mi žloutnout, i když jsem ho zalévala. Chtěla bych poradit, zda ho lze ještě nějakým způsobem zachránit. Děkuji za radu.

---

Milan Vavřínek napsal(a) dne 2.6.2008:
Dobrý den,
máme na zahradě krásný vzrostlý štědřenec. Čekáme teď miminko a sousedé nás vystrašili, že je velmi jedovatý. Je jeho jed opravdu tak prudký, aby bylo nutné ho porazit????
Děkuji za radu.
Milan Vavřínek

• Olga Králová napsal(a) dne 7.6.2008:
  Nemusíte ho nutně kácet, ale je potřeba udělat několik bezpečnostních opatření. Laburnu můžete odstranit boční větve s obrostem až do výšky minimálně 150 cm (později klidně i výš, laburnum dorůstá do velké výšky a pokud bude mít korunu větvenou až nad Vaší hlavou tím líp), jemu to nevadí a malé dítě do takové výšky už nedosáhne. Samozřejmost je odstraňování hrabáním spadlých listů a zralých lusků - to ovšem patří tak jako tak k běžné údržbě zahrady. Dále se mi osvědčilo od malinka zvykat děti na to, že ne všechno je k jídlu a větvičky a plody se v zahradě neokusují. Volnou hrou jsem je naučila, co na naší zahradě k jídlu je a co ne. Je to podobné jako s ostatními nebezpečnými věcmi, jako je bazén, sousedův hafan a frekventovaná silnice, děti se brzo naučí rozpoznávat nebezpečí, pokud jsou včas a důsledně varovány.

---

Nemáte oprávnění psát komentáře.