Vítečník sítinový neboli janovec španělský (Spartium1 junceum2 L.) jest metlatý, 2-3 m vysoký keř vyhánějící z dosti tlustého kmene četné, tenké, prutovité, podél jemně rýhované, lysé, zelené větve, které jsou řídce porostlé kopinatými listy.
Úhledné, žluté, libovonné motýlovité květy jsou sestaveny do konečných hroznů. Složení jejich jest podobné jako složení květů našeho janovce (Sarothamnus vulgaris Wim.).
Plody jsou čárkovité, asi 5 cm dlouhé, smáčknuté lusky, obsahující větší počet hnědých semen.
Vítečník sítinový roste hojně na suchopárech v jižní Evropě, v naší říši zvláště v Dalmacii, Istrii a Kraňsku, odkudž zasahuje až do jižního Štýrska. Pro sličné květy pěstují jej někdy i ve střední Evropě jako okrasný keř v zahradách.
Z ohebných, mladých větví a jejich lýka pletou na jihu, zvláště v Řecku, v jižní Francii a ve Španělích, už od nejstarších dob košíky, sítě, střevíce, koberce, rohože, lana atd. Nerozvitá poupata nakládají do octa místo kaprlat. Druhdy náležel janovec španělský k nejdůležitějším rostlinám lékařským, anoť hořkého odvaru z mladých větviček (herba genistae hispanicae) užívalo se jako mírného projímadla.
1Pod tímto jménem rozuměli starověcí Řekové vůbec rostliny, jež skýtaly pletiva.
2Lat. juncus = sítina, junceus = sítinovitý.