Akacie1 česneková (Acacia farnesiana2Willd., Farnesia odorata Gasp.) jest stromek z čeledi rostlin citlivkovitých (Mimosaceae), dorůstající 5-8 m výšky. Listy jeho jsou dvakráte sudozpeřené; Skládajíť se z 4-6 párů sudozpeřených, 15-20jařmých lístků o čárkovitých lístečcích. U spodiny každého listu sedí na větvi dva rovné, bělavé trny a z paždí listů vyrůstají stopkaté, kulovaté strbouly drobných, hustě směstnaných, žlutých kvítků, které mají 5zubý kalich, 5plátečnou žlutou korunu, četné tyčinky a svrchní semeník. Z těchto kvítků jsou mnohé jalové a záhy opadají. Z kvítků plodných, opylených, vyvinují se oblé, poněkud prohnuté lusky.
Původní vlast akacie česnekové jsou ostrovy Západní Indie, zejména Haiti. Záhy však byla přesazena i do jiných teplých zemí, zvláště do jižní Evropy a severní Afriky, kde ji nyní v některých krajinách pěstují netoliko v sadech a stromořadích pro okrasu, nýbrž i pro libovonné květy.
Obsahujíť tyto květy silici, která voní příjemně fialkami a hodí se proto výborně do voňavek a pomád.
Proto dovážejí se květy akacie česnekové, natrhané před samým rozvitím v ranních hodinách, jakož i silice z nich vytažená, do závodů voňavkářských netoliko ze severní Afriky a jižní Evropy, nýbrž i z Ameriky. Z 1 kg květů, jimž říkají v obchodě květy farnesové (flores farnesiani) nebo též květy antillské kassie, vytěží se 3-4 g silice.
Kromě květův upotřebuje se z akacie česnekové také kořene (radix farnesiana) - jenž zapáchá česnekem a obsahuje hojnost třísloviny - k vydělávání koží a k barvení na černo. K témuž účelu slouží i sušené nezralé lusky, jichž možno také upotřebiti místo duběnek na inkoust. S lusky těmito, jakož i s lusky některých jiných akacií, zejména akacie arabské (Acacia arabica L., o níž více viz v oddělení VIII.), vede se též obchod. V obchodním světě se jim říká společným jménem bablah nebo babulla, někdy také neb-neb.
1Lat. acacia obsahuje kmen trn, vzhledem k trnitým větvím některých druhů.
2Byla poprvé pěstována r. 1611 v Římě v zahradě zvané Farnese.