Butea1 listnatá (Butea frondosa Roxb.) jest neveliký strom z čeledi rostlin motýlokvětých (Papilionaceae), mající trojčetné listy složeny z okrouhle vejčitých, celokrajných lístkův a velice sličné, až 5 cm dlouhé, tmavočervené, motýlovité květy sestaveny do bohatých hroznů.

Butea olistěná - Butea frondosa

Plody jsou sploštělé, nepukavé lusky, které obsahují v hořejší své části pouze jediné, smáčknuté, hnědé, silně vonné, zasládlé semeno.

Rostouc v hornatějších polohách ve Vých. Indii, butea listnatá skýtá užitek několikerý:

Z kůry její a z kůry ještě jiných buteí vytéká v horké době roční buď samovolně, nebo byla-li kůra poraněna, rubínově červená, na tříslovinu bohatá šťáva, tuhnoucí v hmotu matného lesku a tmavočervené barvy, jíž možno upotřebiti k stejným účelům jako gambiru. Proto se s ní vede v Asii dosti čilý obchod, do něhož se uvádí v zrnkách nebo v plochých kouscích pod jménem bengálského neboli buteového kina (kino bengalense, kino orientale). Domorodci jí však říkají manduga.

Na větvích buteí žijí červci (Coccus), kteří větve nabodávají a jsou příčinou, že se z nich vyměšuje přirozená laka jako z větví ladele lakonosného. Domorodci tuto laku sbírají a připravují z ní šelak.

Květy zpařené vodou dávají žluté barvivo, jímž barví na Východě bavlnu. Kořeny skýtají barvivo červené.

Pozn. Kino, t. j. tříselnou drogu podobných vlastností jaké má katechu a gambir, u větší ještě míře nežli butea dávají křídlok lékařský (Pterocarpus marsupium Mart.), který jest uveden a popsán v odd. X., a některé druhy blahovičníků (Eucalyptus), o nichž děje se zmínka v odd. XII. Také ze dřeva a mladých haluzí hroznovce obecného (Coccoloba uvifera L.) vytvářejí druh kina.

1Nazvána tak ku poctě skotského botanika hr. Bute-a, který vydal skvostné dílo o květeně Vel. Britannie. Zemřel r. 1792.

 

 

 

Nemáte oprávnění psát komentáře.