Sapan1 koželužský neboli libidibník2(Caesalpinia3 coriaria Willd., Libidibia coriaria Schlecht.) jest pěkný strom, řidčeji keř, o košaté, bohatě větevnatá koruně, mající listy dvojnásobně zpeřené, anyť lístky jejich skládají se opět z 12-20 párů čárkovitých lístečků.
Květy, sestavené do latovitých květenství, mají 5dílný kalich, souměrnou, žlutou korunu z 5 nehetnatých plátků, 10 tyčinek, jejichž nitky jsou dole prohnuté a huňaté, a svrchní semeník, súžující se v tenkou, dlouhou čnělku.
Plody jsou tlustostěnné, kožovité, as 7 cm dlouhé a jako prst široké, smáčknuté, více méně hlemýžďovitě nebo esovitě svinuté lusky.
Sapan koželužský jest domovem v Mexiku, na ostrovech Antillských a v Jižní Americe, zvláště ve Venezuele a Kolumbii. V novější době jej však pěstují také ve Vých Indii, na Ceyloně, na Javě, ba i v Australii.
Zkroucené, neforemné lusky obsahují ve svých stěnách a ve světložluté, pryskyřičné masse, která jest mezi semeny, až 50% třísloviny, tak že jich možno s prospěchem upotřebiti v koželužství a v barvírnách ku barvení na černo, jakož i k výrobě černého inkoustu místo duběnek. Do obchodu přicházejí usušené v pytlích pod jménem dividivi nebo lividivi (siliquae libidibi). Nejlepší zboží, po němž jest čím dále tím větší poptávka, dováží se do Evropy hlavně z ostrova Haiti, z Venezuely a Kolumbie.
Pozn. V Přední Indii a na ostrovech Malajských vyskytuje se sapan sličný (Caesalpinia gracilis Miq., Caes. digyna Rottl.), jehož smáčknuté, 3-5 cm dlouhé a 2-3 cm široké, ale nezkroucené lusky, zvané tari nebo teri, obsahují též hojnost třísloviny a hodí se tudíž k stejným účelům jako dividivi. Do Evropy však vývoz jejich jest dosud nepatrný.
1Jméno malajské.
2Utvořeno dle jména libidibi nebo dividivi, jak sapanu říkají v Mexiku.
3Pojmenována tak ku poctě vlašsk. botanika Ondř. Caesalpina.