Cyclanthera pedata - Ačokča (paprikookurka, korila, cyklantera)
Čeleď: Cucurbitaceae - tykvovité
Popis:
Jednoletá, popínavá, až 5 m dlouhá bylina s tenkou lodyhou a velkým množstvím rozvětvených úponků. Její listy jsou řapíkaté, dlanitě členné, s úkrojky podlouhlými a na okraji hrubě pilovitými. Květy jsou drobné, zhruba do 5 mm v průměru, žlutavé. Plodem je 5 až 12 cm dlouhá vysýchavá bobule.
Původ:
Původní je v Jižní Americe (Bolívie, Peru), v mnoha dalších částech světa je pěstována a v příznivých klimatických podmínkách i zplaňuje (Střední Amerika, Středozemí a zřejmě i jinde).
Užití:
Plody jsou jedlé, ovšem více méně jen nedozrálé, kdy jsou velmi křehké a chutné, za zralosti bývají však již tuhé a k přímo konzumaci tedy nevhodné. Kromě toho, že jsou za mlada výtečné syrové, je možné je i rozličnými způsoby kulinářsky upravovat, např. na způsob plněných paprik (s náplní masovou, sýrovou, sardinkovu apod.) nebo jako součást leča, zeleninových salátů a jiných směsí, v nichž mohou skvěle nahradit či doplnit zejména papriku. Podobně jako okurky se i ačokči dají nakládat do sladkokyselých nálevů (a chutnají pak podobně jako okurky). Listy ačokči lze upravit jako špenát, byť samy o sobě jsou celkem bez chuti. A možností je jistě ještě mnohem víc ...
Léčitelství:
V zemích svého původu se údajně plody ačokči užívají při nemocech dýchacího ústrojí, na snížení krevního tlaku, při kornatění tepen a jako prostředek močopudný. Šťáva z plodů prý pomáhá při zánětech středního ucha a listy by měly vykazovat účinky protizánětlivé (přikládají se např. na zanícená rány).
Pěstování:
Jedná se o rostlinu teplomilnou, kterou zahubí i ten nejmenší mráz. Je proto vhodné si jí na jaře předpěstovat doma či ve skleníku a ven jí přesadit až v době, kdy již mrazy nehrozí (tj. koncem května). Druhou možností je zasít jí v této době přímo na venkovní stanoviště. Ačokča roste velmi rychle, takže zhruba za 3 měsíce od vysetí semínek (tedy koncem srpna a v září) už můžete sklízet první plody. Ke svému zdárnému růstu potřebuje teplo a dostatek vody, ideálním místem je tudíž jižní poloha s hojností vláhy (zkrátka musíte hodně zalévat, jinak bude chřadnout nebo dokonce umře). Protože je to rostlina popínavá, měli byste jí zajistit samozřejmě nějakou oporu, ke které by se mohla svými úponky zachytit. K tomu může posloužit jakékoliv pletivo, plot apod. Jinak se jedné o rostlinu celkem nenáročnou, jejíž život ukončí až první podzimní mrazíky. Pokud však necháte alespoň část jejích plodů dozrát, může v podobě semínek přezimovat pěkně u vás doma, aby vám v dalším roce nadělila opět hromádku křupavých a šťavnatých plodů.
