Galeopsis segetum - konopice bledožlutá (konopička bledožlutá)
Syn.: Ladanella segetum, Dalanum segetum, Galeopsis ochroleuca
Slovensky: Konopnica žltkastobiela
Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)
POPIS:
Jednoletá, 10 až 70 cm vysoká bylina. Lodyha hustě a jemně pýřitě chlupatá, obvykle bohatě větvená, pod uzlinami neztloustlá nebo jen nezřetelně. Listy chlupaté, křižmostojné, krátce řapíkaté, vejčitě kopinaté až vejčité, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Lichopřesleny 4 až 16květé vyrůstají v paždí horních listů, listence se stopkatými žlázkami s nažloutlým sekretem, kalich měkce pýřitě chlupatý taktéž se stopkatými žlázkami a žlutým sekretem, koruna 20 až 30 mm dlouhá, 2pyská, vně hustě pýřitě chlupatá, bledě žlutá, na bázi středního laloku dolního pysku se žlutou skvrnou a s purpurovou kresbou. Kvete v VII až VIII.
STANOVIŠTĚ:
Pole, křoviny, lomy, kamenité stepi, rumiště, paseky, podél cest, příkopy, na půdách sušších, kamenitých, písčitých nebo štěrkovitých, nevápnitých, neutrálních až slabě kyselých.
ROZŠÍŘENÍ:
Původní zřejmě jen v západní Evropě a v západní části střední Evropy (Francie, Belgie, severozápad Německa, západní část Švýcarska), v ostatních částech Evropy patrně jen druhotně, v ČR je občas pěstována a velmi zřídka zplaňuje.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se kvetoucí nať (Herba galeopsidis, Herba galeopsidis seu ochroleucae), která se suší ve stínu, za umělého sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C. Droga je známa také pod lidovými názvy litevské koření, litevský čaj nebo souchotinové koření.
Obsahuje kyselinu křemičitou a křemičitany, třísloviny, neutrální a kyselé saponiny, hořký glykosid, trochu silice, pektinové látky, vosk, pryskyřice, cukr, éterické oleje, flobafen a minerální látky.
Droga podporuje regeneraci organizmu (zejména ve vazivové tkáni), napomáhá hojení v oblasti plic (katar dýchacích cest), sliznic i na pokožce, rozpouští hleny, působí močopudně a protizánětlivě, podporuje rozpad močových kamenů, reguluje krevní tvorbu, takže ji lze jako pomocného léčiva použít např. při leukémii nebo chudokrevnosti, osvědčila se i při otocích či bolestech v oblasti sleziny, zejména v minulosti se konopice užívalo při léčbě plicní či střevní tuberkulózy.
Podává se obvykle ve formě odvaru (2 čajové lžičky drogy se přelijí 1/4 l vařící vody, luhuje se 10 minut, pije se 3x denně, odvar možno dosladit medem), ale i ve formě prášku, jenž se užívá buď ústy nebo se šňupe. Při léčbě tuberkulózy se doporučuje brát mléčný odvar. Na špatně se hojící rány se aplikuje zevně ve formě obkladu.
Podobně jako konopice bledožluté lze použít např. i konopici polní, konopici pýřitou, ale i jiné druhy rodu konopice.
PĚSTOVÁNÍ:
Konopice bledožlutá vyžaduje sušší, písčitou a nevápnitou půdu. Semena je dobré vysévat už na podzim, neboť po přemrznutí vykazují vyšší klíčivost.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Jaroslav Ebr napsal(a) dne 24.6.2012:
Konopicí jsem léčil chromický zánět bronchů o kterém tvrdili doktoři, že v mém věku (60 let) je nevyléčitelný. Toto onemocnění souviselo také s chronickým kašlem. Po vyléčení prvního (potvrzeno bronchoskopií) jsem pokračoval léčením nervu, který drážil ke kašli. Výborně pomohla třezalka s mateřídouškou. Dnes jsem zdráv.
Anonym napsal(a) dne 7.8.2009:
konopice spolu s kopřivou a řebříčkem dobře léčí chudokrevnost a napomáhá obnově krve:-)
